Péče o ohrožené druhy rostlin v PP Louka na Miroslavi

Verze PDF
Autoři: 

Správa CHKO Jeseníky, Jindřich Chlapek

Lokalita: 

PP Louka na Miroslavi, CHKO Jeseníky

Období sledování: 

2003 - 2013

Souhrn: 

Louka Na Miroslavi představuje k zsz. se svažující dno závěru mělkého údolí, které zahrnuje prameniště drobného vodního toku a jeho tok s okolní nelesní vegetací. Vegetace je tvořena podmáčeným pcháčovými loukami s Cirsium oleraceum, C. rivulare a Carex nigra, v nichž roste několik zvláště chráněných druhů rostlin. Péče o území je přizpůsobena hlavnímu předmětu ochrany, jímž je mečík střechovitý. Systematická péče o lokalitu byla zahájena v roce 2004, kdy byl vyřezán nálet a částečně i výsadby dřevin. Od roku 2007 se lokalita kosí každoročně v první polovině září. Během deseti let péče došlo k řádovému nárůstu pěti ochranářsky významných druhů rostlin včetně mečíku střechovitého, jehož populace v současnosti čítá přes šest tisíc jedinců. Vzhledem k trvale se zvyšující početnosti sledovaných zejména zvláště chráněných druhů se nastavený management, spočívající v každoročním zářijovém kosení, jeví jako dostatečný, přesto lze navrhnout dílčí modifikace. Zejména degradující partie při horním okraji přírodní památky s dominantním Rubus idaeus je žádoucí začít kosit po dobu několika let dvakrát ročně (druhá polovina června a září) s cílem potlačit stávající dominanty. Obdobně je možné pro potlačení případně se objevujících nežádoucích nitrofilních druhů v podmáčené části přírodní památky provést kosení kupř. jedenkrát za pět let již v červenci na celé ploše chráněného území.

Metodika: 

Louka Na Miroslavi představuje k zsz. se svažující dno závěru mělkého údolí, které zahrnuje prameniště drobného vodního toku a jeho tok s okolní nelesní vegetací. Vegetace je tvořena podmáčeným pcháčovými loukami s Cirsium oleraceum, C. rivulare a Carex nigra, v nichž roste několik zvláště chráněných druhů rostlin. Vedle silně ohroženého mečíku střecholistého (Gladiolus imbricatus) jde o prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Na podmáčené partie
navazuje mezofilní louka, která v minulosti nebyla pravidelně kosená, což se projevilo na druhovém složení a struktuře porostu (vyšší zastoupení nitrofilních druhů jako např. Chaerophyllum aromaticum), v samotném horním závěru přírodní památky dominují Rubus idaeus a Senecio ovatus.

Péče o území je přizpůsobena hlavnímu předmětu ochrany, jímž je mečík střechovitý. Systematická péče o lokalitu byla zahájena v roce 2004, kdy byl vyřezán nálet a částečně i výsadby dřevin. V roce 2005, kdy byla rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky ze dne 6.10.2005 zřízena přechodně cháněná plocha, byl zásah opakován a v roce 2007 bylo území v září v celém rozsahu pokosené. Od tohoto roku se lokalita kosí každoročně zpravidla
v první polovině září. V roce 2005 bylo na části území dnešní přírodní památky rozhodnutím
městského úřadu Jeseník ze dne 12.1.2005 omezeno plnění funkcí lesa u částí lesních pozemků parc. č. 1723/13 a 1723/4, na nichž se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin – Gladiolus imbricatus a Dactylorhiza majalis. V roce 2012 zde byla na ploše 0,85 ha vyhlášena přírodní památka.

Výsledky: 

Celkově bylo zjištěno 106 druhů vyšších rostlin, z toho 4 zvláště chráněné a dva základní typy vegetace náležející ke svazům Calthion (as. Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei místy s přechody k as. Scirpetum sylvatici a as. Cirsietum rivularis) a Arrhenatherion elatioris (nepříliš reprezentativní vegetace as. Arrhenatheretum elatioris místy přecházející k as. Trifolio-Festucetum rubrae).

Mečík střechovitý se v největší koncentraci několika tisíc kvetoucích jedinců vyskytuje v horní pětině území na mírně zamokřeném stanovišti v návaznosti na luční prameniště; víceméně rozptýleně pak roste v celém území přírodní památky. Během deseti let od započetí péče o území došlo k řádovému nárůstu početnosti, patrně v souvislosti s odstraněním náletu dřevin a zahájením pravidelného kosení. V roce 2003 bylo zjištěno 285 jedinců, zatímco
v roce 2013 dosáhla početnost 6786 jedinců.

Rovněž u dalších ochranářsky významných druhů rostlin došlo během deseti let k řádovému navýšení početnosti populace: prstnatec májový (z 14 v roce 2003 na 506 v roce 2013), prstnatec Fuchsův (z 13 na 274), vemeník dvoulistý (z 1 na 365), bradáček vejčitý (z 18 na 236).

Diskuze: 

Vzhledem k trvale zvyšující se početnosti sedovaných zejména zvláště chráněných druhů se
nastavený management spočívající v každoročním zářijovém kosení jeví jako dostatečný, přesto lze navrhnout dílčí modifikace. Zejména degradující partie při horním okraji přírodní památky s dominantním Rubus idaeus je žádoucí začít kosit po dobu několika let dvakrát ročně (druhá polovina června a září) s cílem potlačit stávající dominanty, předejít jejich dalšímu šíření a zvýšit druhovou rozmanitost, současně lze takto dvakrát ročně vysekat i mezofilní partie bez mečíku nebo s jeho nízkým zastoupením. Obdobně je možné pro potlačení případně se objevujících nežádoucích nitrofilních druhů v podmáčené části přírodní památky provést kosení kupř. jedenkrát za pět let již v červenci na celé ploše chráněného území. Pozornost je zapotřebí věnovat dřevinám zejména při severovýchodním okraji přírodní památky, které je vhodné alespoň částečně redukovat tak, aby bylo sníženo zastínění louky a přísun živin z opadu listí.
Naopak co největší prostor je zapotřebí poskytnout hrušni (Pyrus cf. communis), která se v širším území ve volné krajině prakticky nevyskytuje, například odtěžením jedné až tří konkurenčních bříz rostoucích v okraji lesního porostu.

Závěr: 

Vzhledem k trvale zvyšující se početnosti sledovaných zejména zvláště chráněných druhů rostlin se
nastavený management spočívající v každoročním zářijovém kosení jeví jako vhodný, přesto lze navrhnout dílčí modifikace. Zejména degradující partie při horním okraji přírodní památky s dominantním Rubus idaeus je žádoucí začít kosit po dobu několika let dvakrát ročně (druhá polovina června a září) s cílem potlačit stávající dominanty, předejít jejich dalšímu šíření a zvýšit druhovou rozmanitost, současně lze takto dvakrát ročně vysekat i mezofilní partie bez mečíku nebo s jeho nízkým zastoupením. Obdobně je možné pro potlačení případně se objevujících nežádoucích nitrofilních druhů v podmáčené části přírodní památky provést kosení kupř. jedenkrát za pět let již v červenci na celé ploše chráněného území.

Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.