E-learning

Přehled o tuzemské ochraně přírody pomáhá získat e-learning zajišťovaný Fórem ochrany přírody. Inovativní vzdělávací koncept účastníkům garantuje jednak rozvoj stávajících odborných znalostí, ale zároveň nabídne nejnovější poznatky a příklady praxe z oblasti ochrany životního prostředí. E-learning probíhá ve speciální internetové aplikaci.

Další kolo kurzů poběží 10. 9. - 31. 12. 2019. Přihlašujte se od srpna 2019!

Kurzy jsou časově náročné, nedoporučujeme absolvovat víc než dva najednou.

Cena jednoho kurzu je 500 Kč, pro studenty 250 Kč (nutno doložit scan ISIC karty nebo jiného studentského průkazu mailem na adresu koordinátorky).

Na základě této registrace Vám bude zaslána faktura. Po jejím zaplacení Vám bude zpřístupněn dotyčný kurz. Zároveň je nutné se zaregistrovat přímo do on-line systému, ve kterém kurzy běží.

Přístup na výukový server je možné zřídit si zde (nerovná se přihlášení přímo do některého z kurzů, to je potřeba provést separátně níže):

K dispozici je celkem osm kurzů, jejich charakteristiku naleznete zde:

Lesnictví

Obsah přednášek:

Kurz začíná historii lesnictví u nás a krátkým exkurzem do terminologie používané v lesnictví. Pak se věnuje přírodě blízkému lesnímu hospodaření, přestavbám jehličnatých monokultur a využívání těchto přístupů v obnovním managementu lesů ve zvláště chráněných územích. Jedna přednáška je věnována klasickému hospodaření v hospodářských lesích, aby v kontrastu k tomu byl představen koncept nízkého a středního lesa. Dvě přednášky se věnují biodiverzitě v lesích a dopadům různých způsobů lesního hospodaření na ně. Je představen proces vzniku lesního hospodářského plánu s tipy, kdy může ochrana přírody nejlépe prosadit své zájmy. Poslední přednáška je věnována lesní legislativě z pohledu ochrany přírody, tedy ne celému tomuto rozsáhlému tématu.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku, ovšem velkou výhodou jsou nějaké předchozí znalosti a zkušenosti. I bez nich se dá kurz absolvovat, jeho součástí je i vysvětlení základních pojmů, ale stejně je pak potřeba prostudovávat dodatkové materiály. Časová náročnost je zhruba 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Přednášející:

Tomáš Vrška

Lesník, ochranář, vědec specializující se na přirozené lesy. Na brněnském oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i. se zabývá výzkumem dynamiky přirozených temperátních lesů, managementem lesů ve zvláště chráněných územích a nepasečnými způsoby lesnického hospodaření; stejnou problematiku přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně.

Jan Kadavý

Lesník, vědecký pracovník. V současné době přednáší hospodářskou úpravu lesů a nauku o růstu lesa na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně. Zabývá se problematikou nízkých a středních lesů a lesů plně tvořivých.

Michal Plátek

Dříve působil jako zaměstnanec Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se habitatovými preference, stanovištní dynamika a managmentem hmyzu vázaného na staré stromy. Nyní působí v ČSO na pozici specialista ochrany přírody.

Jana Müllerová

Odborná pracovnice v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. Jako vedoucí historické skupiny se zabývá zkoumáním historie managementu pařezin a připravuje podklady pro obnovu pařezinového managementu a dále připravuje komparativní databázi pokryvnosti, struktury, složení a managementu lesních porostů (od neolitu do současnosti) na území historické Moravy a Slezka.

Jiří Zahradníček

Nezávislý český lesník, autor metodiky http://prirozenelesy.cz/node/63

Lucie Procházková

Ochrana vod

Obsah přednášek:

Přednášky se věnují specifikům tekoucích i stojatých vod a mokřadů. Řeší dynamiku horního, středního i dolního úseku toků, fungování niv, problematiku mokřadů. Do hloubky rozebírá historii a současné výzvy, kterým čelí rybníky a rašeliniště. Věnuje se příčinám fragmentace říční krajiny a poškozování různých vodních prostředí a možnostem nápravy, a to jak z biologického, tak geomorfologického a technického pohledu. Jedna z přednášek je věnována konceptu ekosystémových služeb, dvě legislativě spjaté s vodou.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen všem zájemcům o problematiku ochrany vod v České republice, nemusí mít předchozí odborné povědomí o tomto tématu. Časová náročnost je 60 – 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Přednášející:

David Pithart

Hydrobiolog. Pracoval v Botanickém ústavu AVČR jako algolog - zabýval se ekologií fytoplaktonu v říčním aluviu vedl oddělení Ekologie mokřadů v Ústavu ekologie krajiny AV ČR. V současné době pracuje v neziskové organizaci Beleco (dříve Daphne ČR – Institut aplikované ekologie) jako projektový manažer a jako nezávislý mezinárodní konzultant v oboru životního prostředí. Je předsedou Koalice pro řeky - sdružení neziskových organizací s cílem prosadit ekologické přístupy ve správě vodních toků. Zabývá se aplikovanou říční ekologií, problematikou vody v krajině a konceptem ekosystémových služeb.

Petr Musil

Ornitolog a pedagog na katedře ekologie, Fakulta životního prostředí, České zemědělské univerzity v Praze. Organizátor sčítání ptáků.

Vláďa Melichar

Botanik, odborník na životní prostředí, dříve vedoucí krajského střediska v Karlových Varech. Ve své odborné činnosti se věnuje především rašeliništím.

Michal Pravec

Ekologický expert, hydrobiolog. Působil na MŽP ČR. Nyní se zabývá biologickými expertízami a průzkumy (monitoring migrace zvířat, průzkumy lokalit plány péče pro území NATURA )a provádí biologická hodnocení.

Jan Dušek

Ekolog, ochranář, zoolog. Na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spoluzaložil a vedl odbor monitoringu. Poté byl ředitelem DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie. Aktuálně se věnuje zejména aktivitám v neziskových organizací věnujících se odborné ochraně přírody (ředitel Beleco, působí ve Fóru ochrany přírody, České společnosti pro ekologii) a ve vlastní firmě (DHP Conservation). Je také konzultantem zabývajícím se zejména implementací směrnice o stanovištích v evropských zemích. Zabývá se zejména ekologií vodních toků, komunikací a implementací evropské legislativy.

Martin Sucharda

Vodní inženýr působící ve firmě Šindlar, jejímž cílem je zajistit co nejširší nabídku služeb v oblasti hospodaření s vodou, zejména provázanost vodohospodářských staveb na trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti, ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity.

Zemědělství a ochrana přírody

Obsah přednášek:

V kurzu se probírá vývoj zemědělských systémů s důrazem na Evropu. Rozebírá fungování agroekosystémů jako celku, jak zemědělství ovlivňuje půda, globální koloběh prvků a klima. Tři přednášky jsou věnovány nastavení společné zemědělské politiky a ekologického zemědělství. Cenná přírodní stanoviště a opatření podporující biodiverzitu jsou pak diskutovány nejen z pohledu ekologického, ale i konvenčního zemědělství. V kurzu je i pár tipů na šetrné hospodaření z hlediska vody, ochrany plodin a zvířat a protierozních opatření. V závěru kurzu jsou posluchači seznámeni s konceptem faremního plánování a praktických aspektů zemědělství z pohledu ochrany přírody.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen spíš ochranářům spolupracujícím se zemědělci než zemědělcům samotným. Ale i pro ně může být ochranářský pohled a přednášky o opatřeních podporujících biodiverzitu či faremním plánování zajímavé. Časová náročnost je 60 – 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Přednášející:

Simona Poláková

Ekoložka a statistička. Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Podílela se na přípravě faremních plánů a odborných podkladů pro agroenvironmentální opatření, vědecké zkoumání dopadů AEO na biodiverzitu.

Jaroslav Pražan

Odborník na zemědělskou ekonomiku. Pracoval na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, jako vedoucí oddělení agroevnironmentální politiky. V současnosti odborný pracovní ve společnosti Ekotoxa, což je výzkumné, vývojové a expertní pracoviště.

Martin Střelec

Ochranář a botanik, odborník na propojení zemědělství a ochrany přírody. Spoluzaložil neziskovou organizaci „DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie“, nyní pokračuje v nástupnické organizaci Juniperia. Těžištěm jeho zájmu je vliv hospodaření na přírodu a krajinu. Věnuje se poradenství pro zemědělce, propagaci a vzdělávání, navrhování změn v zemědělské krajině, monitoringu dopadů, dotačním nástrojům apod. Dlouhodobě se podílí na rozvoji metody faremního environmentálního plánování.

Jiří Koptík

Ochranář a botanik, odborník na propojení zemědělství a ochrany přírody. Pracoval v neziskové organizaci „DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie“ a nyní pokračuje v nástupnické organizaci Juniperia, věnuje se faremnímu plánování, a poradenství pro zemědělce a vzdělávání zemědělských poradců, připravuje odborné podklady pro přípravu AEO.

Metody ochranářských managementů

Obsah přednášek:

Na začátku kurzu se diskutují otázky, proč máme chránit přírodu, jaké faktory ovlivňují druhovou rozmanitost, k jakým změnám v české přírodě dochází za poslední století a jaké nástroje máme pro péči o druhovu rozmanitost. Pak je věnována pozornost různým okrajovým způsobům managementu, jako je vypalování, zvyšování prostorové diverzity biotopů za využití mechanického narušování, nízký a střední les. Rovněž se diskutují obnovní managementy lesů ve zvláště chráněných územích, revitalizace a renaturace vodních těles i klasický management bezlesí, tedy seč a pastva. Poslední přednášky jsou věnovány způsobům monitoringu a výzkumu managementů a financování ochrany přírody.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen všem zájemcům o praktické managementy. Není potřeba mít předchozí odborné povědomí o tomto tématu, to je možné získat na začátku kurzu, ale zkušenosti z praxe jsou výhodou. Časová náročnost je 60 – 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test a samostatná práce, která spočívá ve vypracování návrhu managementu pro posluchačem vybrané území.

Přednášející:

Pavel Marhoul

Biolog, entomolog. Působil na AOPK ČR, kde se zabýval druhovou ochranou a vymezováním ptačích území. Od roku 2008 do současnosti působí v neziskových organizacích (Daphne ČR - Institut aplikované ekologie a Beleco), kde se věnuje otázkám vztahu biodiverzity a managementu krajiny, se specializací na opuštěné vojenské prostory.

Jan Kadavý

Tomáš Vrška

Václav Šrédl

Ochranář, odborník na vodní ekosystémy. Působí na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, regionálním pracovišti v Liberci. Zde se věnuje revitalizačním vodohospodářským projektům, jednak jako hodnotitel projektů v rámci dotačních programů a také jako zástupce investora vodohospodářských opatření (tůně, rybníky, vodní toky, rybí přechody). Spolupracoval i s podniky povodí na vodohospodářském plánování a tvorbě Plánů dílčích povodí. Ve svém oboru se věnuje i vysokoškolské pedagogické činnosti (ČVUT, ČZU, UJEP).

Jan Dušek

Ekolog, ochranář, zoolog. Na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spoluzaložil a vedl odbor monitoringu. Poté byl ředitelem DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie. Aktuálně se věnuje zejména aktivitám v neziskových organizací věnujících se odborné ochraně přírody (Beleco, Fórum ochrany přírody, Česká společnost pro ekologii) a ve vlastní firmě (DHP Conservation). Je také konzultantem zabývajícím se zejména implementací směrnice o stanovištích v evropských zemích. Zabývá se zejména ekologií vodních toků, komunikací a implementací evropské legislativy.

Monika Suchopárková

Projektová manažerka na Odboru ekonomických a dobrovolných nástrojů MŽP ČR. Pracuje jako projektový a programový manažer zejména v oblasti EHP a Norských fondů a Programu švýcarsko-české spolupráce. Součástí pracovní náplně je i administrace programů Evropské územní spolupráce, tedy programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Hlavní činností je zejména příprava, evaluace, implementace, finanční řízení a monitoring programů a projektů EU.

Anna Limrová

Ředitelka samostatného odboru AOPK. Podílela na přípravě projektů AOPK ČR z národních, ale zejména evropských dotačních programů, byla kontaktní osobou pro Evropskou komisi pro projekty LIFE + „Motýli ČR – SR“ a „Stepi Lounského středohoří“. Vede samostatný odbor OP ŽP.

Ochrana přírody a legislativa

Obsah přednášek:

Rozsáhlý kurz o zákonných předpisech dotýkajících se otázek ochrany přírody. Začíná se vývojem práva životního prostředí a jeho prameny, včetně Ústavy. Dále pak následují přednášky o správním řádu, přístupu k informacím o ŽP a účasti veřejnosti na rozhodování o něm, posuzování vlivu na ŽP, plánování týkající se ŽP a ochraně dalších složek ŽP. Podrobněji je pak rozebrán Zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho průniky se stavebním, lesním a vodním zákonem. Dvě přednášky jsou věnovány Směrnici o ptácích a Směrnici o stanovištích a jejich implementaci v ČR.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je relativně náročný a informačně nabitý. Není potřeba mít předchozí odborné znalosti, ovšem zřejmě nebude příliš zajímavý pro lidi, kteří tyto informace nepotřebují přímo využívat. Dozvíte se zde nejen o znění dotyčných zákonů, ale i různých internetových zdrojích, kde se dají hledat precedenční rozsudky apod. Časová náročnost je cca 120 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Jiří Zicha

Působil v letech 2003 - 2011 na Ministerstvu životního prostředí, odboru mezinárodní ochrany biodiverzity, během té doby získal také zkušenosti na stážích v Evropské komisi a na Ministerstvu životního prostředí Švédska. Od roku 2011 je odborným asistentem Ústavu regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulty managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Lucie Procházková

Působila v letech 2009 - 2013 na Ministerstvu životního prostředí, odboru legislativním, kde se zabývala zejména zákonem o ochraně přírody a krajiny a problematikou CITES. Od roku 2013 je právníkem Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Pardubicích.

Petr Roth

Ze základního výzkumu přešel v roce 1993 do ochrany přírody; působil jako vedoucí správy CHKO Kokořínsko a poté na Ministerstvu životního prostředí v oblasti ochrany přírody, kde od roku 1998 odpovídal zejména za naplňování povinností, spojených s přípravou na vstup do EU. Od roku 2010 nezávislý konzultant se zaměřením na Naturu 2000, územní ochranu, monitoring a reporting; pracuje hlavně v zemích západního Balkánu.

Michal Pravec

Vývoj české krajiny

Obsah přednášek:

Kurz je kompilací různých pohledů na vývoj české krajiny v minulosti (čtvrtohorách) a současnosti. Věnuje se jak teorii velkého lesa, tak teorii lesní pastvy. Dvě přednášky jsou věnovány vývoji lidských kultur na našem území, protože ty vývoj přírody a krajiny silně ovlivňovaly. Věnuje se vzniku současných stanovišť, ať už luk, lužních lesů, ale i postindustriálních ploch či bývalých vojenských újezdů a měst. Dvě přednášky jsou věnovány invazní ekologii. V poslední přednášce se autoři zamýšlí nad vývojem přístupu k ochraně přírody a krajiny.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen širokému publiku, které se zajímá o českou přírodu a krajinu, aniž jsou to biologové. Časová náročnost je 60 – 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Přednášející:

Zdeňka Sůvová

Zabývá se archeozoologií a paleoekologií, a to v prostoru evropském i blízkovýchodním.

Vojtěch Abrahám

Botanik specializovaný na metodu pylové analýzy, pomocí které zkoumá vývoj přírody v holocénu a pozdní době ledové. Zabývá se kalibrací pylového záznamu. Aktuálně působí na Katedře Botaniky PřF UK v Praze a v LAPE na PřF JU v Českých Budějovicích.

Miloslav Jirků

Parazitolog,expert na tvorbu a ochranu krajiny, stojí za návratem velkých býložravců do české přírody.

Simona Poláková

Ekoložka a statistička

Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Podílela se na přípravě faremních plánů a odborných podkladů pro agroenvironmentální opatření, vědecké zkoumání dopadů AEO na biodiverzitu.

Jaromír Beneš

Environmentální archeolog a archeobotanik, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jeho specializací je vývoj krajiny a společnosti v neolitu, zabývá se taky problematikou středověku a raného novověku, především z pohledu analýzy dřeva. Spolupracuje na archeobotanických analýzách v Egyptě a Itálii, kde se podílí na výzkumu starověkých památek.

Martin Hejda

Botanik. V rámci Oddělení ekologie invazí BÚ AVČR v Průhonicích se zabývá vlivem invazních druhů na společenstva a zejména tím, jak biogeografický a ekologický charakter společenstev ovlivňuje výsledný dopad invaze. Realizoval řadu zahraničních cest (Nový Zéland, USA) za účelem sběru vegetačních dat dokumentujících impakt identických invazních druhů v odlišných areálech a typech invadované vegetace.

Kamila Lencová

Bioložka. Od roku 2012 pracuje na katedře Botaniky PřF JU, kde je součástí pracovní skupiny Ekologie obnovy (www.ekologieobnovy.cz), kterou vede Karel Prach. Zabývá se hlavně tématem sukcese na člověkem silně ovlivněných, narušených stanovištích, jako jsou výsypky, pískovny, lomy a další. Zvláštní důraz je kladen na prosazování spontánní, nebo mírně řízené sukcese, namísto drahých technických rekultivací.

Pavel Marhoul

Kritické myšlení v ochraně přírody

Obsah přednášek:

Tento kurz uvede do konceptu kritického myšlení, seznámí s různými argumentačními klamy, kterých se lidé dopouštějí a chybami v úsudku, které jsou v nás hluboce zakořeněny. Představí základní pravidla práce s informacemi, jak funguje Google a jak si informace uspořádat tak, aby mohly projít kritickým hodnocením. Dvě přednášky se věnují práci s textem – jak dobře číst a jak psát. Další část kurzu je zaměřená více statisticky, ale statisticky bez používání matematiky. Jakou moc nad námi mají čísla a jak se jich dá zneužít, jak se dá lhát grafickým znázorňováním informací i jak se čtou méně obvyklé grafy. Čemu se vyhnout při vyvozování kauzálních závislostí a jak správně interpretovat data.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku, bez jakýchkoliv předchozích znalostí tématu. Časová náročnost je zhruba 90 min studia týdně, vyžaduje relativně vysokou míru vlastní invence. Závěrečná zkouška se skládá ze dvou samostatných prací.

Přednášející:

Simona Poláková

Ekoložka a statistička. Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Učila statistiku na PřF a ZF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dlouhodobě se věnuje problematice logické argumentace.

Globální změna klimatu

Obsah přednášek:

Kurz se věnuje zjištění, jak jsme na zrychlování změny klimatu přišli, jaká máme data a jaké jsou předpovědi do budoucna. Představuje globální klimatické modely i regionální dopady klimatické změny na českou krajinu. Dvě přednášky jsou věnovány globální biodiverzitě a dopadům klimatických změn na biotu. Od globálního přístupu k řešení problematiky změny klimatu se dostaneme k jednotlivým mitigačním technologiím pro energetiku, dopadům na ekonomiku a politiky států. Poslední přednáška aktuálně reaguje na průběh a výsledky klimatické konference v Paříži.

Komu je kurz určen, náročnost:

Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku. Není potřeba mít předchozí odborné povědomí, už vůbec ne biologické základy. Časová náročnost je 60 – 90 min studia týdně. Z kurzu se skládá závěrečný test.

Přednášející:

Vojtěch Kotecký

Ekolog, environmentalista, publicista. Působil jako programový ředitel Hnutí Duha, v současnosti působí analytik v Glopolis - nezávislém analytickém centru s cílem zlepšit politickou kulturu a přispět k přechodu na chytrou ekonomiku, k energetické a potravinové zodpovědnosti.

Petr Pišoft

Fyzik, meterolog a klimatolog. Vedoucí katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě, UK v Praze, dále působí na katedře agroekologie a biometeorologie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká Zemědělská Univerzita v Praze (přednáška Kvalita ovzduší).

Pavel Hosnedl

Ekolog. Vystudoval PřF JU, na katedře ekologie se věnoval otázkám erozního ohrožení půd a interakci půd a globální změny klimatu.

Bedřich Moldan

Ekolog, publicista, politik. Bývalý ministr životního prostředí, zakladatel a ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK, člen Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj a předseda jejího Výboru pro strategie, místopředseda Vědecké rady MŽP a další.

Klára Sutlovičová

Sociální a kulturní ekoložka. Působí v nevládní organizaci Centrum pro dopravu a energetiku jako koordinátorka klimatického programu. Zabývá se emisním obchodováním a jeho fungováním v ČR, pravidelně zastupuje české ekologické organizace na mezinárodních jednáních OSN o ochraně klimatu. Také je expertka analytického centra Glopolis.

Odkazy, kde je možné se registrovat do jednotlivých kurzů nalezente zde:

(V případě soukromých osob uveďte místo jména organizace své jméno a případně IČ.)

lesnictví

ochrana vod

zemědělství a ochrana přírody

metody ochranářských anagementů

vývoj české krajiny

kritické myšlení v ochraně přírody

globální změna klimatu

Kurzy jsou připraveny vysokoškolskými a vědeckými pracovníky. Jedná se o systém tzv. „blended learning“ strukturovaný do tří částí (krátká informace o tématu, interaktivní přednášky a průběžné testy, rozšiřující informace). Každý kurz trvá 12 týdnů. Týdenní přísun informací je zhruba 1,5 hodin přednášek rozdělených do jednotlivých 10-20 minutových tematických bloků. Ty se budou skládat z power-pointové prezentace a slovního komentáře k ní. Na počátku každého bloku bude několik otázek, které pomohou účastníkům kurzu uvědomit si, co o tématu už vědí a co by si mohli doplnit za informace. Na konci přednášky bude krátký test, který ověří znalosti tématu.

Pro úspěšné ukončení kurzu není povinností sledovat všechny přednášky, otázky z nich se ale pak objeví v závěrečném testu, na základě něhož bude probíhat hodnocení. Další důležitou součástí kurzů budou krátké samostatné práce, které si budou studenti navzájem opravovat a mohou o nich, i o mnoha jiných záležitostech, diskutovat ve fórech. Úroveň těchto prací neovlivňuje závěrečnou známku, jsou však povinné. Kromě samotných přednášek bude k dispozici řada dodatkových materiálů, jako jsou rozhovory, komentované příklady dobré a špatné praxe apod.

Účastník kurzu by měl počítat s přibližně 30 hodinami intenzivního studia na jednotlivý kurz. Absolventi kurzů budou schopni lépe pracovat a kriticky hodnotit informace, s nimiž budou v praxi přicházet do kontaktu. Jednotlivé moduly je možno absolvovat samostatně.

V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte koordinátorku Simonu Polákovou (polakova@forumochranyprirody.cz).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz. 77-FN-092: On-line vzdělávání v ochraně přírody