Regulace rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

Verze PDF

Právní předpisy regulují rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů do krajiny s cílem předejít ohrožení populací geograficky původních druhů rostlin a živočichů, zejména pak před genetickou erozí, rozšiřováním škodlivých organismů a před přímými vlivy invazních druhů. Nepůvodní druhy přitom způsobují vedle negativních dopadů na původní biodiverzitu také hospodářské škody a škody na zdraví. Klíčovou úlohou příslušných orgánů, včetně orgánů ochrany přírody, je provedení správné úvahy o možném riziku rozšíření geograficky nepůvodních druhů pro druhy, jež jsou součástí původních společenstev. Do okruhu řešených případů přitom spadá jak rozšiřování geograficky nepůvodních druhů v rámci hospodářských činností (některé polní plodiny, rychle rostoucí dřeviny), tak i běžná výsadba (okrasných) dřevin fyzickými osobami.

 

Nástroje regulace rozšiřování geograficky nepůvodních druhů v přírodě a krajině

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (dále též „ZOPK“) obsahuje nástroje na regulaci nepůvodních druhů rostlin a živočichů[1] v rámci obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny podléhá povolení orgánu ochrany přírody (nejde-li o hospodaření podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy)[2]; v základních ochranných podmínkách některých kategorií zvláště chráněných území je pak povolování a uskutečňování rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin nebo živočichů zcela zakázáno[3]. ZOPK přitom nestanoví žádná podrobnější kritéria, která mají orgány ochrany přírody brát v úvahu v rámci povolovacího řízení resp. při posuzování případů, které by mohly spadat pod zákonné zákazy. Tento článek si klade za cíl jednotlivé úvahové kroky nastínit.

Zásadním nedostatkem platné právní úpravy je vedle toho absence sankčního postihu za nepovolené šíření geograficky nepůvodních druhů.

Jakými úvahami má být orgán ochrany přírody veden?

Při úvaze o použití ustanovení ZOPK týkajících se regulace rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin nebo živočichů je v prvé řadě třeba správně interpretovat relevantní zákonem užívané pojmy „geograficky nepůvodní druh“, „záměrné rozšiřování“ a „rozšiřování do krajiny“:

  • geograficky nepůvodním druhem je druh rostliny nebo živočicha, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu (viz definice v § 5 odst. 4 ZOPK), tj. jde o druh člověkem záměrně či neúmyslně v dané lokalitě zavedený. U rostlin lze při úvaze o její geografickém původu vycházet z fytogeografického členění ČR na fytogeografické oblasti a okresy, dle příslušné odborné literatury;
  • rostlinou je výlučně rostlina (organismus) odpovídající definici planě rostoucí rostliny podle ZOPK[4], tj. jde o jedince nebo kolonii rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní a nadzemní části. ZOPK nerozlišuje, zda je rostlina zároveň hospodářsky využívána, tj. může jít i o hospodářské plodiny, pokud splňují podmínku samovolného života v přírodě[5]. Přírodou se rozumí jak příroda na území ČR, tak i ekosystémy v globálním měřítku a druhem se rozumí i systematické jednotky nižšího řádu[6];
  • živočichem (volně žijícím) je podle § 3 odst. 1 písm. d) ZOPK jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody; živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince; jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje (holubi ve městech);
  • rozšiřováním do krajiny lze rozumět vysazení rostliny /vypuštění živočicha na plochu (v případě lesa do porostu nebo jeho části), na které se dosud nevyskytovali. Rozšiřováním naopak není nahrazení stávajících výsadeb rostlin za předpokladu dodržení původního rozsahu výskytu geograficky nepůvodního druhu na ploše, v rámci stromořadí atd.;
  • krajinou se rozumí[7] celek tvořený ekosystémy (včetně těch ovlivněných  člověkem, jako jsou parky nebo zahrady, ale např. i polní a podobné kultury) a civilizačními prvky (stavby, technická infrastruktura). V relaci na takto širokou definici krajiny lze tedy z rozšiřování do krajiny vyjmout pouze vysazení / vypuštění druhu v uzavřeném objektu bez přímého kontaktu s okolním prostředím;
  • záměrným rozšiřováním je aktivní vysazování či vysévání / vypuštění daného druhu na plochu (mimo dosavadní výskyt), ale i záměrné vytvoření podmínek pro rozšíření geograficky nepůvodního druhu. V praxi je často problematické prokázat, zda šlo o úmyslné ponechání za účelem rozšíření, nebo pouze o opominutí (např. zanedbání péče).

Pokud orgán ochrany přírody na základě výše uvedeného postupu vyhodnotí, že se jedná o geograficky nepůvodní druh rostliny či živočicha a že nakládání s ním lze považovat za záměrné rozšiřování do krajiny, je k takové činnosti třeba povolení, resp. je tato činnost základními ochrannými podmínkami některých kategorií zvláště chráněných území zakázána. V rámci řízení o povolení rozšíření, event. při povolování výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích, by orgán ochrany přírody měl především zkoumat rizika spojená s rozšiřováním druhu z hlediska dopadů na biodiverzitu, ve zvláště chráněných územích pak především dopady na předmět ochrany. Taková úvaha se neobejde bez odborných znalostí o vlastnostech jednotlivých druhů a dosavadních poznatků o dlouhodobě v krajině přítomných, pěstovaných nebo jinak využívaných druzích. U nově zaváděných druhů je namístě doporučit, aby orgány ochrany přírody aplikovaly při svém rozhodování princip předběžné opatrnosti[8].

Co se týče ochrany před negativními následky geograficky nepůvodních druhů živočichů (např. norek americký, mýval severní, psík mývalovitý), je zákonem o ochrany přírody a krajiny založena orgánu ochrany přírody kompetence rozhodnout v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti o odlovu geograficky nepůvodních živočichů[9]. Odlov pak může provést myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž.

 

Jak posuzovat konkrétní případy?

Je k vysazení 20 ks topolů černého v oplocené zahradě třeba povolení orgánu ochrany přírody? I v tomto případě je nezbytné posoudit všechna výše uvedená kritéria, a to včetně otázky, zda lze - s ohledem na strategii šíření tohoto druhu - hovořit v případě zahrady o kontrolovaném prostředí (uzavřeném objektu), ve kterém je míra rizika pro původní populace rostlin výrazně menší. Tedy: správní řízení podle § 5 odst. 4 ZOPK by v takovém případě mělo být vedeno, s ohledem na (velmi pravděpodobnou) minimální míru rizika pro původní populace s pozitivním výsledkem pro žadatele. Zcela jistě by povolení mělo být vyžadováno pro záměr vysazení topolů černých ve volné krajině.

Lze zanedbání péče o pozemek, v jehož důsledku dochází k šíření škodlivých organismů, považovat za úmyslné šíření geograficky nepůvodních druhů v rozporu s ZOPK? Nikoliv, v tomto případě nejde o úmyslnou činnost s cílem rozšířit druh (byť geograficky nepůvodní), ale o nedbalostní opominutí řádné péče o pozemek. V úvahu připadá postup podle zákona o rostlinolékařské péči a zahájení řízení za porušení povinností (výskyt a šíření škodlivých organismů) podle tohoto zákona, popř. postup podle zákona o obcích (pokuta ukládaná obcí v samostatné působnosti za narušení vzhledu obce).

Je třeba povolení orgánu ochrany přírody k vysazení rododendronu (zakoupeného v běžné obchodní síti) na zahradu? Povolení pro vysazování běžných okrasných dřevin v zahradách (stříbrné smrky, rododendrony atd.) se v praxi s ohledem na nepatrné riziko nevyžaduje. Je však třeba připustit, že de iure je i zahrada součástí krajiny a že ani u oplocené zahrady nelze hovořit o jednoznačně kontrolovaném prostředí.

Je třeba povolení ke zřízení farmového chovu daňka skvrnitého a muflona ve 3. zóně CHKO, v oploceném areálu o velikosti cca 5 ha? Zásadně ano, na individuálním posouzení orgánu ochrany přírody je otázka, do jaké míry jde v případě konkrétního farmového chovu o kontrolované prostředí bez rizika rozšíření do volné přírody.

Připravovaná právní úprava:

K 1. lednu 2015 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

Toto nařízení zavádí nová pravidla pro prevenci a zmírnění nepříznivých dopadů spojených se záměrným i nezáměrným zavlékáním nebo vysazováním a šířením invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. V nejbližší době by mělo dojít k přijetí seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem pro Evropskou unii s tím, že pro tyto druhy budou platit zákazy jejich uvolňování do životního prostředí, dovozu nebo převážení na území Unie, držení, chovu nebo pěstování a uvádění na trh. Výjimky z těchto omezení budou, za předpokladu zajištění opatření proti úniku invazních druhů, možné pro účely výzkumu nebo medicinální využití, popřípadě hospodářské využití. Každý členský stát bude povinen zajistit sledování výskytu invazních druhů a v případě zjištění druhu s významným dopadem pro Unii zajistit eradikaci (vymýcení) invazního druhu, nebo, půjde-li o již široce rozšířený druh, jeho regulaci a kontrolu.

V průběhu roku 2016 bude zpracován návrh novely ZOPK a souvisejících předpisů, ve kterém budou obsažena především kompetenční a sankční ustanovení ve vztahu k povinnostem stanoveným nařízením jakožto přímo použitelným evropským předpisem. Zároveň bude tato novelizace reagovat na nařízení Rady (ES) 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (které obsahuje zejm. povolování zavádění nových druhů, hodnocení dopadů, možnost stanovení pokusného vysazení), kde též na vnitrostátní úrovni schází odpovídající kompetenční a sankční ustanovení.

Příslušné orgány ochrany přírody (OOP):

Zákon č. 114/1992 Sb.

Správní akt

Forma správního aktu

OOP příslušný mimo zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a mimo vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu

OOP příslušný v PR a PP a v jejich ochranných pásmech mimo CHKO, NP a jeho ochranné pásmo mimo vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu

OOP příslušný v NP, CHKO, včetně všech NPR a NPP a jejich ochranných pásmech mimo vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu

OOP příslušný na území vojenských újezdů OOP příslušný na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy

§ 5 odst. 4

povolení k rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rozhodnutí

obecní úřady obcí s rozšířenou působností

krajské úřady (jen v PP a v ochranných pásmech PP a PR, jinak je v základních ochranných podmínkách zakázáno)

správy NP, AOPK ČR, pokud není v základních ochranných podmínkách zakázáno

újezdní úřady

MŽP
§ 43

povolení výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích

rozhodnutí

platí jen ve zvláště chráněných územích

MŽP v případech výrazně převažujícího veřejného zájmu

krajské úřady v ostatních případech

MŽP v případech výrazně převažujícího veřejného zájmu

správy NP a AOPK ČR v ostatních případech

MŽP v případech výrazně převažujícího veřejného zájmu

újezdní úřady v ostatních případech

MŽP

 

Právní předpisy: (v platném a účinném znění)

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon)

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Nařízení Rady č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

 

Použitá literatura:

Šíma, Jan: Právní úprava problematiky nepůvodních druhů rostlin, Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 43, Mater. 23: 213-218, 2008

Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007 ISBN 978-80-7179-585-8

Internetové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - www.ochranaprirody.cz, http://invaznidruhy.nature.cz/

 

Autor: Mgr. Eva Mazancová

Oponent: Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.


[1] Z celkového počtu 1454 nepůvodních druhů rostlin a 595 druhů nepůvodních druhů živočichů vyskytujících se na území České republiky je 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů považováno za invazní. Podrobné informace o nejvýznamnějších a nejzávažnějších druzích rostlin živočichů a kompletní seznamy nepůvodních a invazních druhů jsou k dispozici na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Viz http://invaznidruhy.nature.cz/odkazy/.

[2] Viz § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.

[3] Podle § 16 odst. 1 písm. h) ZOPK platí tento zákaz na celém území národních parků, podle § 26 odst. 1 písm. d) na celém území chráněných krajinných oblastí, podle § 29 písm. e) na celém území národních přírodních rezervací a podle § 34 odst. 1 písm. d) na území přírodních rezervací.

[4] Viz § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb.

[5] Velká část odrůd tradičně hospodářsky využívaných plodin (kulturní odrůdy obilovin, brambor, kukuřice aj.) není díky šlechtění schopna vytvářet samovolně se udržující populace a nejedná se proto na této úrovni o „rostlinu“ ve smyslu definice ZOPK. Naopak v případě většiny nově zaváděných rostlin pro technické (energetické) využití nejde o vyšlechtěné odrůdy jako u tradičních plodin a o „rostliny“ dle ZOPK se jedná. Další část těchto rostlin (např. též tzv. japonské topoly nebo energetický šťovík) jsou kříženci planě rostoucích druhů a vztahuje se na ně ustanovení § 5 odst. 5 ZOPK.

[6] Viz definice živočišného nebo rostlinného druhu dle § 3 odst. 1 písm. g) ZOPK; za nižší jednotku může být považován poddruh, ale i odrůda hospodářské plodiny, případně kultivar.

[7] Ve smyslu definice obsažené v § 3 odst. 1 písm. k) ZOPK.

[8] Viz též Rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti č. VI/23.

[9] Viz § 5 odst. 6 ZOPK.

www.sfzp.cz ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání www.perlorodkaricni.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.