Jsou propustky a oplocení účinné proti kolizím zvířat s automobily?

Čím dál více se při rekonstrukci či stavbě nových silnic zahrnují do plánů alternativní způsoby cest pro zvířata, které jim umožní bezpečný přechod přes komunikaci.  Mezi takové zahrnujeme propustky či tunely vedoucí pod silnicí/dálnicí. V této studii autoři vyhodnocovali videozáznamy a stopy zvířat před a následně po výstavbě třech podchodů pro živočichy a oplocení na novém úseku dálnice v USA. Před výstavbou nového úseku zde byl 242 x zaznamenán výskyt jelence běloocasého (Odocoileus virginianus), po dokončení se autorům povedlo získat 2433 fotografií devíti druhů kopytníků, z nichž fotografie jelence tvořily 93% všech snímků (jelenec po dokončení dálnice využíval toto místo 6,7x častěji než předtím). Ze záznamu stop (celkový počet 3614) bylo rozpoznáno více než dvacet druhů živočichů, většinou středně velkých až velkých savců. Po dokončení dálnice bylo po dobu třinácti měsíců zaznamenáno 128 kolizí s automobily, při kterých bylo sraženo 24 druhů živočichů. S oplocením a přítomností podchodu klesala mortalita zvířat. S delší vzdáleností od podchodu pak zvláště pro živočichy s malými domovskými okrsky klesala možnost najít alternativní cestu přes dálnici, a tito živočichové pak spíše přelézali či podlézali oplocení. Přesto, při srovnání s úseky, které neobsahovaly podchody a nebyly oplocené, klesla na tomto novém dálničním úseku mortalita zvířat (převážně jelence běloocasého) o 58%. Pokračování v dalším oplocování mezi podchody by mohlo pomoci ve snížení počtu sražených zvířat, ovšem bude nutné zahrnout další úpravy (např. plot musí být zakopaný v zemi). 

Využitelné výstupy: 

Stále se zvyšující míra dopravy s sebou přináší celou řadu ekologických rizik. Jedním z nich je narůstající mortalita divokých zvířat v souvislosti se srážkami s automobily na dopravních komunikacích. Při plánování nových silnic a dálnic se proto čím dál častěji přistupuje k bezpečnostním opatřením, které by těmto nebezpečným kolizím měly zabránit. Mezi tato opatření zahrnujeme mosty, podchody, propustky a tunely, které mají pomoci živočichům bezpečně překonat komunikaci, a také oplocení, které jim zabraňuje přecházet silnici jinde, než v místě zmíněných cest. V USA jsou srážky s jelencem běloocasým častou příčinou dopravních nehod, díky kterým není ohrožen pouze život zvířete, ale dochází ke zranění či úmrtí osob a také k velkým škodám na automobilech.
Studie byla provedena na nově vznikajícím úseku dálnice v USA. Nejprve byly provedeny výzkumy před započetím výstavby, jak moc je tento úsek zvířaty využíván. Druhá část studie probíhala po dokončení stavby, kde byly vybudovány tři podchody (výška 3 m, délka průměrně 35 m), a oplocení, které k nim mělo zvířata směřovat. Od podchodů až do vzdálenosti min. 800 m bylo kolem dálnice postaveno oplocení (3 m vysoké). Před zahájením výstavby byla na místech potenciálních podchodů umístěna infračervená kamera, která snímala procházející živočichy. To samé bylo opakováno po dokončení dálnice. Zároveň byly na všech místech sledovány stopy procházejících zvířat. Dále byla z nového úseku dálnice po dobu 13 měsíců sbírána data o kolizích zvířat s automobily.
Před začátkem výstavby bylo pořízeno 242 snímků (jelenec běloocasý), po zprovoznění úseku a za nutnosti použít podchod bylo pořízeno 2433 snímků, z nichž na 93% byl přítomen jelenec běloocasý. Ze stop živočichů (počet 3614) bylo určeno více než dvacet druhů, které zde procházely. Dále bylo zaznamenáno 128 srážek aut se zvířaty (12 druhů obojživelníků a plazů a 12 druhů savců). Většina srážek s jelencem proběhla v místech, kde končilo oplocení. Přesto se počet zaznamenaných živočichů, kteří bezpečně přešli dálnici podchodem, s počty usmrcených jedinců nedá srovnávat. Zdá se, že toto opatření je účinné, zvláště pro vysoce pohyblivé živočichy s velkým domovským okrskem. Méně sražených zvířat bylo zaznamenáno v blízkosti podchodů. Oblast efektivní ochrany zvířat je přímo úměrná blízkosti alternativního přechodu přes komunikaci. Zajímavým a ne zcela očekávaným výsledkem bylo, že na oplocených úsecích byla mortalita vyšší než na neoplocených. Živočichové pravděpodobně následovali plot směrem od podchodu a v místě, kde končil, začali přebíhat dálnici. S vyšší vzdáleností roste snaha živočichů překonat oplocení (přelezením či podlezením) a dostat se přes komunikaci přímo. Z výsledků vyplývá, že pokračování v oplocení není dostatečným řešením v prevenci proti kolizi. Ploty by měly být upraveny tak, aby se přes ně živočichové nemohli dostat na dálnici a zároveň aby je nemohli podlézat. 

Zdroj: 
McCollister M.F., van Manen T.F. 2010: Effectiveness of wildlife underpasses and fencing to reduce wildlife–vehicle collisions. Journal of Wildlife Management 74 (8): 1722-1731.
Zadal: 
Nella Mladěnková