Koexistence nebo kompetice? Studie lišky obecné a psíka mývalovitého na zemědělských plochách
Hlavním cílem této práce bylo zjistit vztah mezi původní psovitou šelmou, liškou obecnou (Vulpes vulpes), a nepůvodním druhem, psíkem mývalovitým (Nyctereues proconoides), a to na zemědělsky intenzivně obdělávané půdě v severovýchodním Německu. Byla využívána vysokofrekvenční radiotelemetrie a bylo zjištěno, že oba druhy mají podobné velikosti domovských okrsků, které se překrývaly průměrně z 26% (od 0,5 po 75%). Psík se přitom od lišky značně lišil ve využívání habitatu, kdy preferoval spíše hustou vegetaci a otevřené krajině se vyhýbal. Interakce mezi těmito dvěma druhy byla téměř nulová, z čehož vyplývá, že liška a psík, ač mají podobné potravní nároky, se navzájem spíše ignorují.
Nepůvodní a invazní druhy mají často dalekosáhlý negativní dopad na druhy původní, které jsou často konkurenčně méně schopné. Díky tomu mohou invazní druhy ohrozit biologickou diverzitu. K vyřešení problémů ohledně nepůvodních druhů je nezbytné znát důvody vzájemné kompetice-ať už se jedná o potravní zdroje či rozdělení prostoru a také jejich vzájemné působení na celkový výsledek. Některé studie již prokázaly, že psík mývalovitý je schopný v místě společného výskytu lišku vykompetovat, a tím dochází k velkému poklesu její populace. Psík byl do Evropy zavlečen jako kožešinové zvíře ve třicátých letech dvacátého století. V současnosti kolonizoval sever a východ Evropy a šíří se i ve střední Evropě. Je považován za jednoho z nejvíce škodných invazních druhů Evropy. Studie byla prováděna mezi léty 2004-2006 v severovýchodním Německu. Ve studované krajině převažovala obdělávaná půda a pastviny. Experiment byl prováděn na 12 liškách a 16 psících, všechna tato zvířata byla telemetrována pomocí obojků s vysílačkou. Bylo zjištěno, že domovské okrsky obou druhů jsou podobné, ale psíci mývalovití mají větší rozdíly ve velikosti okrsků v průběhu sezóny než lišky. Psík také mnohem více preferoval habitat s hustou vegetací a otevřené krajině se vyhýbal. S tím patrně souvisí i změny ve velikosti domovských okrsků, neboť psík využíval určité habitaty jen po dobu, kdy poskytovaly dostatečný úkryt (např. pole s kukuřicí či řepkou). Naopak liška se vyskytovala více v otevřené krajině, kde byla větší šance ulovit drobné hlodavce, a její výskyt sklizeň obilí nijak neovlivnila. K překryvům domovských okrsků docházelo, ale byly nalezeny lokální rozdíly (od 0,5% až po 76%). Nebyl nalezen žádný podpůrný důkaz pro to, že by měla přítomnost psíka nepříznivý vliv na populaci lišky a že by mezi těmito druhy docházelo ke střetům či potravní konkurenci. Výsledky naopak naznačují, že se obě šelmy spíše navzájem ignorují. Je možné, že postupem času dojde k větší konkurenci mezi liškou a psíkem, ale v případě zemědělských oblastí se to zdá nepravděpodobné vzhledem k lehce dostupné potravě, ale i často malému překryvu okrsků a hlavně využívání odlišných habitatů. Stále ovšem není známo nic o tom, zdali si oba druhy za vysokých populačních hustot psíka nekonkurují o nejlepší habitaty v místech překryvů. Na tyto výsledky si budeme muset zřejmě ještě počkat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
