Občanská věda

SOUHRN
Sedm studií se zabývá analýzou současného vlivu bobra evropského (Castor fiber) na krajinu, jeho ekologické požadavky a případná managementová doporučení: (1) shrnuje informace z dosavadních studií o vlivu bobra evropského a bobra kanadského (Castor canadensis) na okolní druhy a přírodu; (2) zjišťuje dopady bobra evropského na populace skokana hnědého (Rana temporaria) v Německu; (3) zkoumá vlastnosti území a množství zadržené vody bobrem evropským v lesním prostředí polské řeky Krzemianka; (4) analyzuje prostředí, které bylo kolonizované bobrem evropským v povodí řeky Moravy; (5) se zabývá dopady cíleného odlovu na populace bobra evropského v Norsku; (6) se zaměřuje na studium aktivity reintrodukované populace bobra evropského v Belgii; (7) zkoumá potravní preference bobra evropského na území Soutok na jižní Moravě.

ÚVOD
Bobr evropský (Castor fiber) je druhým největším hlodavcem na světě dosahující hmotnosti až 30 kg. Bobr je rozšířený pouze na severní polokouli, kde obývá především říční a lužní nivy díky své dokonalé adaptaci k životu ve vodě. Od dávných časů byl tento druh vždy pronásledován lidmi – loven byl například nejen pro svou kožešinu, ale hojným způsobem se využívalo i jeho maso a další části těla. Zároveň vzbuzuje bobr velké emoce v kulturních krajinách, neboť svou činností mohou přeměňovat charakter prostředí, ve kterém žijí (např. hráze rybníků, koryta vodních toků), ale i způsobovat škody v zemědělském či lesním sektoru (např. okus dřevin, zemědělských plodin). Potravu bobrů tvoří nejčastěji lýko a větvičky vrb a topolů; případně dalších dřevin jako je jasan, javor či jilm. Kmeny stromů může však bobr využívat i k stavbě svého hradu, což má pozitivní dopad na druhovou biodiverzitu, oběh vody v krajině a také prosvětlení daného habitatu. Dle české i evropské legislativy je bobr evropský chráněný zákonem, a současná velikost populace má přibližně 6 000 jedinců v České republice.

1. Autoři studie shrnuli všechny dosavadní vědecké výstupy o dopadech bobra evropského (Castor fiber) a bobra kanadského (Castor canadensis) na okolní prostředí. Oba druhy někdy mohou na tekoucích vodách stavět hráze, hrady, v březích toků pak chodby a skrýše na potravu, čímž mohou bobři zásadním způsobem ovlivnit krajinu a vytvářet nové ekosystémy. Souhrnné informace ukázaly, že se díky bobrům mění i hydrologické, teplotní a chemické parametry potoků, které nad hrází vytváří stojatou vodu. Množství vodních bezobratlých organismů může být v přeměněném ekosystému na jednotku plochy menší, celkový počet organismů v nově vzniklém prostředí však narůstá a diverzita se zvyšuje se stářím vzniklé zdrže. Bobři rovněž zásadním způsobem ovlivňují druhovou diverzitu ryb, což může způsobovat pozitivní i negativní efekty v závislosti na regionu a topografii oblasti. Postavené hráze se mohou v některých případech stát migrační překážkou a trdliště reofilních druhů mohou být zanesena sedimenty. Z poznatků tedy vyplynulo, že přínosy přítomnosti bobrů v přírodě se budou lišit podle lokality a měly by být uvažovány už v plánech péče.

http://www.forumochranyprirody.cz/jaky-vliv-ma-pritomnost-bobra-na-ekosystem-toku-ricni-krajinu-na-ryby

2. Bobr evropský (Castor fiber) se označuje jako "ekosystémový inženýr", neboť je schopný svou stavební činností měnit v okolí svého působiště životní podmínky i mnoha ostatních druhů živočichů i rostlin. Jednou z výrazně dotčených skupin aktivitami bobrů jsou obojživelníci, které ovlivňuje změna hydroperiody zapříčiněná výstavbou přehrad či vegetační sukcesí po kácení stromů. Dosavadní poznatky z evropského mírného pásu naznačují zvýšení druhové diverzity obojživelníků v tocích, které byly osídleny bobry. Cílem této studie bylo vyhodnotit vliv aktivity bobrů na dostupnost vhodných vodních ploch a početnost skokana hnědého (Rana temporaria) v západním Německu. V oblasti bylo zjištěno celkem 306 vodních ploch se stojatou vodou, z nichž téměř polovina (48,7 %) byla výsledkem činnosti dvanácti bobřích rodin. Velikost vodních ploch se pohybovala od několika čtverečních metrů až po přibližně 1 200 m2. Zároveň se na zkoumaném území podařilo nalézt 2 077 snůšek skokana hnědého, a převážná část z nich byla objevena ve vodních plochách vybudovaných právě bobry. Jedním z výsledků studie bylo tedy zjištění, že skokani preferovali ke kladení vajíček vodní plochy vytvořené bobry – což jednoznačně dokazuje pozitivní vliv bobrů na výskyt skokanů hnědých.
http://www.forumochranyprirody.cz/bobri-zlepsuji-zivot-skokanum-hnedym

3. Šíření bobra evropského (Castor fiber) vzbuzuje kontroverzi v mnoha evropských zemích. Bobří hráze a přehrady mohou způsobovat ekonomické škody na dřevinách, z toho důvodu mohou být jedním z poškozených subjektů lesní hospodáři. Bobři však mohou mít i pozitivní dopad v daném ekosystému tím, že ovlivňují hydrologický režim lesa, zejména v podobě retence vody v prostředí. Autoři studie srovnali tedy kapacitu k zadržování vody na tocích osídlených bobrem. Hlavním cílem práce bylo prozkoumat rozložení, výšku hrází, objem a plochu zadržené vody bobrem evropským v lesním prostředí řeky Krzemianka v Polsku mezi lety 2006 (aktivita bobrů vysoká) a 2013 (aktivita bobrů nízká). Ačkoliv v počtu přehrad došlo ke snížení pouze z 22 na 19, studie dokázala výrazný pokles objemu zadržované vody v bobřích přehradách spojený se snížením stavební aktivity bobrů z původních 15 000 m3 na 7 000 m3 v roce 2013. Výzkum odhalil, že opuštění velké části toku bobry znamenalo snížení retence vody minimálně na polovině sledované části toku. Na základě příslušných výsledků je funkce bobřích hrází na retenci vody v prostředí velmi významná a autoři studie dokonce navrhli přítomnost bobra jako jeden z možných managementových nástrojů pro zvýšení retence vody v krajině.

http://www.forumochranyprirody.cz/pozitivni-vliv-bobra-na-retenci-vody-v-lesich

4. Po téměř 260 letech nepřítomnosti bobra evropského (Castor fiber) začala probíhat díky úspěšnému reintrodukčnímu programu (22 jedinců odchycených z volné přírody severovýchodního Polska a Litvy) kolonizace povodí řeky Moravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Cílem této studie bylo zjistit výběr stanovišť bobrem evropským při kolonizaci říčních koryt na úseku dlouhém 226 km, které nebyly bobry obsazeny již po stovky let. Kolonizace řeky bobrem v letech 1995-2007 probíhala průměrnou rychlostí 15,5 km za rok (0–33 km), a výběr vhodného habitatu se v průběhu kolonizace měnil. V prvotní fázi se výběr habitatu zdál chaotický, velký podíl optimálních habitatů nebyl bobry vůbec obsazen. Po této časné fázi začali bobři vyhledávat především místa s přítomností vrb (Salix spp.). Bobři aktivně vyhledávali habitaty, ve kterých se vrby nejen vyskytovaly, ale kde byly i dominantním druhem. Ve studované oblasti bobři neměnili hladinu řeky a kanálů tím, že by stavěli hráze, i přesto však měli významný vliv na lesy rostoucí na březích. Kácením a okusováním vrb docházelo k řídnutí, a tím pádem i k prosvětlování lesa a půdy. Jakmile došlo k obsazení všech optimálních míst, začali bobři kolonizovat i nepříliš vyhovující habitaty, které byly již ovlivněny lidskou činností (silnice, železnice, urbanizované části).

http://www.forumochranyprirody.cz/jaky-habitat-preferuje-bobr-evropsky

5. Znovuosídlení krajiny bobrem evropským (Castor fiber) se týká i České republiky, v níž je nárůst početnosti bobra rovněž velmi výrazný. Vzrůstají tedy i otázky týkající se efektivního způsobu kontroly velikosti populací na požadované úrovni. Právě touto problematikou se zabývá publikace norských biologů, jejímž cílem bylo popsat vliv cíleného odlovu na populace bobrů v jihovýchodním Norsku mezi lety 2000 a 2003. Experimentální lov, při němž bylo v jihovýchodním Norsku odloveno každoročně 22-26 % populace bobrů evropských (průměr 24 %) na ploše 242 km2, vedl již po třech letech k překvapivému propadu velikosti populace o 46 %. Nicméně v dalších čtyřech letech, kdy byl lov zakázán, se počet kolonií opět prudce zvýšil o 93 %, což naznačilo velkou schopnost okamžité disperze bobrů do uvolněných teritorií. Další možnou příčinou rychlého nárůstu populace je zvýšení plodnosti následující po snížení velikosti populace, jak je to známé u řady jiných druhů savců. Autoři tedy uzavřeli studii konstatováním, že jarní odlov je velmi účinnou formou redukce populací bobra, přičemž v případě nízkých stavů jsou po zákazu lovu bobři schopní své počty velmi rychle obnovit.
http://www.forumochranyprirody.cz/jak-kontrolovat-velikost-populace-bobra

6. Správné načasování aktivity je velmi důležité pro mnoho druhů živočichů. Úspora energie, fyziologické adaptace, dostupnost kořisti, kompetice a predace způsobená predátory i lidmi, to všechno jsou důležité parametry ovlivňující, kdy a kde jsou zvířata aktivní. Na jakoukoliv změnu těchto parametrů mohou jedinci reagovat optimalizací časového schématu aktivity. Autoři daného článku studovali pomocí fotopastí celodenní aktivitu jedinců reintrodukované populace bobra evropského (Castor fiber) v Belgii, kde chyběli bobrům přirození velcí predátoři. Cílem práce bylo tedy zjistit, zda a jakým způsobem upravili bobři své aktivity při absenci predátorů, a zda se to měnilo v závislosti na délce dne a měsíčním svitu. Výsledky ukázaly, že populace bobrů měla hlavně soumračnou a noční aktivitu, velmi podobnou vzorcům aktivity v populacích s přítomností predátorů. Aktivita bobrů začínala v přibližně 18 hodin, prudce se zvýšila do 22 hodin a vrcholila okolo druhé hodiny po půlnoci. Jen nepatrný počet záznamů pocházel z doby po sedmé hodině ranní. Během krátkých pozdně jarních a letních nocí byl vrchol aktivity bobrů delší než během dlouhých zimních nocí. Závěry studie sice naznačují schopnost bobrů změnit svůj vzorec aktivity, absence predátorů však v tomto konkrétním případě nestačila na statisticky významnou změnu.

http://www.forumochranyprirody.cz/pred-kym-se-schovava-bobr-v-krajine-bez-predatoru

7. Autoři výzkumu se zaměřili na studium dřevin s cílem posoudit vhodnost území pro rozvoj populace bobra evropského (Castor fiber). Práce byla provedena na dřevinách na nelesních plochách na území Soutok (jižní Morava) v letech 2003 až 2005 s cílem posoudit strukturu území pro rozvoj populace bobra evropského a jeho význam ve vztahu ke snižování škod v okolních hospodářských lesích. Závěry ukázaly, že bobr využíval ke svým potřebám 14 druhů dřevin o průměrech v intervalech od 0–10 cm do 191–200 cm. Nejvíce bobr preferoval jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) (40,5 %), s průměrem v intervalu 0–10 cm, a vrbu (Salix spp.) s 31,7 %, v tloušťkovém intervalu 11–20 cm, které patřily mezi dobře zmlazující dřeviny. Činnost bobra naopak negativně ovlivnila populaci jilmu vazu (Ulmus laevis), který je ohroženou dřevinou. Autoři článku shrnuli, že při udržování vhodné dřevinné skladby a dostatečného procentuálního zastoupeni jednotlivých druhů dřevin (ve prospěch vrb a topolů) lze dosáhnout potřebného zmírnění tlaku bobří populace na okolní hospodářské lesní porosty, a tím je možné dosáhnout i snížení potenciálních škod.

http://www.forumochranyprirody.cz/jake-druhy-drevin-preferuje-bobr

REFERENCE

1. Collen P, Gibson RJ. 2001. The general ecology of beavers (Castor spp.), as related to their influence on stream ecosystem and riparian habitats, and the subsequent effects on fish - a review. Reviews in Fish Biology and Fisheries 10: 439-461.
2. Dalbeck L, Janssen J, Völsgen SL. 2014. Beavers (Castor fiber) increase habitat availability, heterogeneity and connectivity for common frogs (Rana temporaria). Amphibia-Reptilia 35(3): 321-329.
3. Grygoruk M, Nowak M. 2014. Spatial and temporal variability of channel retention in a lowland temperate forest stream settled by European beaver (Castor fiber). Forests 5(9): 2276-2288.
4. John F, Baker S, Kostkan V. 2010. Habitat selection of an expanding beaver (Castor fiber) population in central and upper Morava River basin. European Journal of Wildlife Research 56: 663-671.
5. Parker H, Rosell F. 2014. Rapid rebound in colony number of an over-hunted population of Eurasian beaver Castor fiber. Wildlife Biology 20(5): 267-269.
6. Swinnen KRR, Hughes NK, Leirs H. 2015. Beaver (Castor fiber) activity patterns in a predator-free landscape. What is keeping them in the dark?. Mammalian Biology 80(6): 477-483.
7. Urban J, Suchomel J, Dvořák J. 2008. Contribution to the knowledge of woods preferences of European beaver (Castor fiber L. 1758) in bank vegetation on non-forest land in the forest district Soutok (Czech Republic). Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis 56(4): 298-294.