Minimalizace zdravotních rizik „vodního květu“ prostřednictvím redukce fosforu v nádržích

V posledních dekádách je stále více aktuální problematika výskytu „vodního květu“ (Cyanobacteria-sinice) na vodních nádržích, a to zejména v období letních měsíců. Sinice jsou nebezpečné zejména díky své produkci toxinů, které mohou vyvolat podráždění kůže, podráždění trávicího traktu nebo jiné zdravotní obtíže. Jejich zvýšený výskyt tak znesnadňuje použití vodního zdroje jako zdroje pitné vody a znemožňuje jeho rekreační využití. Při charakteristice vodního zdroje z hlediska zdravotní nezávadnosti by se tedy měla používat stávající kriteria (množství intestinálních enterokoků a koncentrace E.coli) společně s charakteristikou zdroje z hlediska množství sinic a jejich potenciálního nárůstu.
 
Výskyt sinic je výrazně ovlivněn množstvím fosforu, který se do vody dostává. Tento vztah je možné použít pro stanovení pravděpodobnosti dalšího nárůstu sinic a předpovědět zdravotní rizika (dle tabulek WHO).
 
Tato studie zpracovává údaje o množství fosforu a sinic v 1500 evropských jezerech (Belgie, Německo, Maďarsko, Španělsko, Finsko, Norsko, Švédsko aj.). K hodnocení vztahu množství fosforu a nárůstu sinic byla použita kvantilová regresní analýza. Průzkum kvantilových odpovědí nám umožňuje srovnat rozsah odpovědí sinic (minimum až maximum) na určitou hodnotu fosforu ve vodě.

Využitelné výstupy: 

Výrazný rozdíl byl zjištěn už při rozdělení jezer dle jejich alkalinity. V jezerech s nízkou alkalinitou (severoevropská) se sinice téměř nevyskytovaly, počet jezer s hodnotou sinic překračující hranici stanovenou WHO bylo jen 5%.  V jezerech s vyšší alkalinitou (středoevropské, jihoevropské) tento práh překračuje 37%.
 
Vztah fosforu a nárůstu sinic není lineární. Pokud je množství fosforu ve vodě pod 10 µgL-1, nedochází téměř k žádnému nárůstu sinic. Při překročení tohoto limitu dochází k prudkému nárůstu sinic. Pokud je ve vodě koncentrace fosforu vyšší jak 300 µgL-1, nárůst sinic se opět zpomaluje.  Dalšími faktory, které mohou ovlivnit nárůst sinic, je vedle fosforu také dusík a světelné podmínky.
 
Nárůst sinic je rovněž ovlivněn retenčním časem vodní nádrže. U jezer s retenčním časem nižším jak 30 dní se sinice vyskytují pouze v nízkých koncentracích a jejich nárůst je pomalý.
 
Kvalita vody v nádržích (množství sinic ve vodě) je tedy ovlivněna několika společně působícími faktory a při posuzování zdravotní nezávadnosti je potřeba přihlédnout ke všem z nich.

Zdroj: 
Carvalho L., McDonald C., de Hoyos C., Mischke U., Phillips G., Borics G., Poikane S., Skjelbred B., Solheim A.L., Van Wichelen J., Cardoso A.C. 2013. Sustaining recreational quality of European lakes: minimizing the health risks from algal blooms through phosphorus kontrol. Journal of Applied Ecology 50: 315-323.
Zadal: 
MarketaMrkvova