Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku

Při hospodaření v temperátních lesích, zaměřeném na maximalizaci potenciálního výnosu na jednotku plochy, se poněkud zapomíná na okolní ekosystémy. Intenzivní lesnické hospodaření mimo jiné znamená a snížení dostupného podílu „mrtvého dřeva“, rozkládající se dřevní hmoty. To ale nechybí jen v samotném lese, ale i přilehlých říčních tocích.
 V této studii se autoři pokusili „přilepšit“ říčním tokům přídavkem dřevní hmoty, a vyzkoušeli, jak se tento přídavek odrazí v obnově komplexity říčního systému. Nastartování procesů proměny/rozkladu organického materiálu, obnova cyklů živin – to vše by totiž mohlo vést ke zvýšené retenci celého povodí, z čehož by měli prospěch všichni lidé, ne jen lesníci. Projekt byl realizován v rámci čtyř povodí, jako pilotní součást možné pasivní obnovy říčních toků.

Využitelné výstupy: 
  • Nedostatek mrtvé dřevní biomasy v malých a středních říčních tocích způsobuje řadu negativních jevů. Naopak, přítomnost téhož se promítne do podpory rybí obsádky, zlepšuje samočisticí schopnost vody, erosní kontrolu. Tím vším také nepřímo podporuje cestovní ruch a turistiku.
  • Čas, potřebný pro obnovu funkcí říčního toku při užití „aktivního“ managementu se odhaduje na 15 -20 let.
  • Objem „rybí biomasy“ na metr čtvereční obnoveného toku se pohyboval u vodotečí 1-3 v rozsahu od 0,71 g – 67.5 gramů. Tento měřitelný faktor vykazoval asi nejmenší míru provázanosti se zlepšením stavu toku. Nicméně byla zvýšená přítomnost ryb vyčíslena z hlediska nabídky pozitivních dopadů (daných přítomností sportovních rybářů) od 0,007 – 0, 10 euro za metr obnoveného toku/rok.
  • Rychlost rozkladu (k) kolísala od 0,0187 – 0,0479 d- , což odpovídá přibližně 0,92 -70,28 g na metr revitalizovaného toku. Tento faktor nebyl ovlivněn rozsahem opatření obnovy.
  • Obnova říčního toku přispěje k navýšení retence (vododržnosti) celého povodí o více než 50 %.  Modelové povodí potoka tedy bude schopno zadržet o 61 600 kubíků vody víc, a zadrží také o polovinu více sedimentů. V dlouhodobém horizontu (2010-2050) se to projeví „ziskem/úsporou“ 614 400 euro.
  • Autoři vyčíslili také řadu jiných benefitů, vyplývajících z managementu obnovy říčního toku, a odvodili jejich „cenu“, přepočítanou v eurech za rok (na metr čtvereční obnoveného toku). Například se tu objevuje tržní cena pstruha/zisk /úspora z obnovy 0,0771 euro, zadržování sedimentů 0,0068 euro, částicová retenční kapacita 0,0015 euro.
  • Porovnání nákladů se zisky v tomto případě vychází jednoznačně pro zajištění přítomnosti dřevní hmoty v říčních tocích – výsledný efekt přináší 10x až 100x větší zisk, než vynaložené náklady (prakticky se jedná o 1,8 euro na metr délky takto revitalizovaného toku).
Grafické přílohy: 
Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku
Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku
Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku
Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku
Ocenění ekosystémových služeb obnovovaného říčního toku
Zdroj: 
Acuna V., Díez D.R., Flores l., Meleason M., Elosegi A. 2013: Does it make economic sense to restore rivers for their ecosystem services? Journal of Applied Ecology 50: 988-997.
Zadal: 
Radomír Dohnal