Vyhlášení významného krajinného prvku Ferdinandka

Autoři: 

Ondřej Sedláček

Lokalita: 

Ferdinandka

Období sledování: 

2008 - 2013

Souhrn: 

Vrch „Ferdinandka“ se nachází při severozápadním okraji Příbrami v blízkosti průmyslové zóny. Vlastní zájmová lokalita má rozlohu přibližně 0,25 ha a odpovídá parcele č. 3286 katastrálního území Příbram. Tato plocha zahrnuje vrcholek kopce Ferdinandka. Jedná se o bývalou šachtu zaniklou již koncem 19. století. Dnes svahy vrchu pokrývá pestrá xerotermní vegetace stepního charakteru s četnými výchozy rudné hlušiny. Vegetace při okrajích přechází v ruderalizované vysokostébelné, druhově chudší porosty. Na vrcholku se nachází pouze několik vzrostlých bříz, na jižní stráni pak rozsáhlejší trnkový porost. Na celkový charakter vegetace má významný vliv motokrosová dráha, která obkružuje vrch. Lokalitu obklopují především louky, některé zanedbávané a silně ruderalizované (především v západní a severní části). V širším kontextu pak navazují průmyslové areály bývalých Uranových dolů a rekultivované výsypky rudné hlušiny. Výjimečnost lokality spočívá v drobných stepních plochách zachovalých díky chudému podloží a narušování sukcesních procesů motokrosovými aktivitami. Vzácnější druhy motýlů včetně kriticky ohroženého okáče metlicového jsou zde vázané na xerotermní řídkou vegetaci. Tyto biotopy a jejich fauna jsou silně ohrožené nejen v lokálním, ale i celostátním měřítku. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch vysokostébelnými ruderálními bylinami však tyto biotopy postupně degraduje. Principem péče o lokalitu je proto zamezení těchto pokračujících sukcesních procesů a podpora řídké, krátkostébelné, druhově bohaté vegetace. Toho je dosahováno dvěma doplňujícími se typy managementu – mozaikovitým kosením a podporou disturbancí. Vyhlášením významného krajinného prvku a následnou péčí o lokalitu dochází k zachovávání regionálně i celostátně hodnotných xerotermních trávníků a na ně navázaných vzácných a ohrožených druhů hmyzu.

Metodika: 

Management směřuje k vytvoření mozaiky řídkých krátkostébelných stepí, druhově bohatých lučních společenstev a obnažených ploch. Tento charakter biotopů zajišťuje přežití ochranářsky významných druhů denních motýlů. Výjimečnost lokality spočívá v drobných stepních plochách zachovalých díky chudému podloží a narušování sukcesních procesů motokrosovými aktivitami. Vzácnější druhy motýlů jsou zde vázané na xerotermní řídkou vegetaci. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch vysokostébelnými ruderálními bylinami však tyto biotopy postupně degraduje. Principem péče o lokalitu je proto zamezení těchto pokračujících sukcesních procesů a podpora řídké, krátkostébelné, druhově bohaté vegetace. Toho je dosahováno dvěma doplňujícími se typy managementu, možné je využít i třetí typ. 1. Mozaikovité kosení. Na lokalitě byla zavedena mozaikovitá seč spočívající v postupném kosení malých ploch. Přednostně je koseno již od června plochy zarůstající ruderální vegetací a agresivnějšími typy trav. Nízkostébelné a řidší květnaté porosty jsou koseny až později na podzim (září). V tuto dobu je rovněž prováděno druhé kosení ruderalizujících ploch. Veškeré kosení je prováděno ruční mechanizací, tj. s pomocí křovinořezů a motorových kos. Biomasa je ukládána mimo vlastní stepní plochu. 2. Podpora disturbancí. Na lokalitě probíhají motokrosové aktivity. Ty jednoznačně přispívají ke kvalitě stepních porostů. Jednak spolehlivě ničí agresivnější, ruderální typy bylin a trav. Dále vytváří zcela obnažený půdní kryt, který je důležitý pro celou řadu xerotermních bezobratlých, např. motýly (včetně okáče metlicového), brouky, blanokřídlé a sarančata. Při okrajích drah se pak vytváří různé typy vegetace odlišné od okolních lučních společenstev. Motokrosové aktivity je nutno jednoznačně zachovat a využívat k péči o lokalitu. Velmi vhodné je přesun a uzavírání částí drah, což přispívá k vytváření různých stádií sukcesních ploch a celkově velmi pestré mozaiky vegetace různého charakteru. 3. Pastva. Na jižně exponované stráni by pastva malého počtu koz či ovcí vhodně doplňovala mozaikovité kosení a motokrosové disturbance. Přispěla by k rozšíření mikrobiotopů řídkých xerotermních trávníků vyhovujících především kriticky ohroženému okáči metlicovému. Do současnosti ale pastva nebyla realizována

Výsledky: 

V roce 2009 proběhl průzkum druhového složení denních motýlů. Návštěvy proběhly až během vrcholného léta, v průběhu července a srpna. Během pěti návštěv byl potvrzen výskyt 37 druhů denních motýlů. Z tohoto počtu je celkem 13‐15 druhů vázaných na xerotermní stanoviště krátkostébelných stepí, 3 druhy jsou považovány za zranitelné na území ČR a jeden druh za kriticky ohrožený – okáč metlicový (dle Červeného seznamu). I další stepní druhy z krajiny rychle mizí. Z ochranářsky zajímavých druhů se vyskytují např. ještě modrásek hnědoskvrnný, modrásek černolemý a modrásek vikvicový.
Ve VKP Motýlí vrch  Ferdinandka u Příbrami byl potvrzen výskyt 131 druhů brouků ze 22 čeledí. Motýlí vrch Ferdinandka u Příbrami je vzhledem ke své rozloze biotopově spíše monotonní. Souvislé lesní porosty jsou vzdálené. Určitou pestrost v omezené míře vnáší výrazný vliv expozice osamoceného kuželovitého vrchu ke všem světovým stranám a přítomnost malých kamenných polí. Většina druhů brouků patří k běžným zástupcům vázaných na kulturní krajinu. Objevují se však i xerotermní prvky vyžadující stepní lokality nebo sušší louky s pestrou druhovou skladnou i heterogenitou porostů s obnaženými ploškami se sporou vegetací.
Proběhla jednání a domluvy s provozovateli motokrosu tak, aby jejich aktivity byly přínosné pro management významného krajinného prvku.

Diskuze: 

V rámci Příbramska má zachování lokality dva další aspekty. Prvním je podpora metapopulační dynamiky některých druhů motýlů, schopných migrovat mezi malými ploškami podobného charakteru. Ty se nachází na vršcích kopců širšího okolí města, pro některé druhy lze za biotopy považovat i výsypkové haldy či lemy silnic a železniční náspy. Důležité je podpořit síť takovýchto lokalit v krajinném kontextu Příbramska, protože pouze fungující metapopulační dynamika může udržet populace stepních druhů životaschopné v dlouhodobém měřítku. Druhým důvodem je nesporný estetický význam druhově bohatých, květnatých stepních porostů. Ty v krajině Příbramska představují důležitá refugia přírodních biotopů s nezanedbatelnou kulturní a krajinotvornou hodnotou. Samotný vrch Ferdinandka je hojně navštěvovanou výraznou dominantou, odkud je nevšední pohled na město Příbram.

Závěr: 

Vyhlášením významného krajinného prvku a následnou péčí o lokalitu dochází k zachovávání regionálně i celostátně hodnotných xerotermních trávníků a na ně navázaných vzácných a ohrožených druhů hmyzu. Snaha jednotlivce a dobrá regionální znalost může přispět k zachování hodnotných biotopů, které unikly pozornosti profesionální ochrany přírody. Hodnotné biotopy s výskytem ochranářsky významných druhů živočichů se mohou vyskytovat i v blízkosti města a v okolí narušovaných ploch. Tzv. brownfields, haldy, výsypky a odkaliště mohou hostit nejen překvapivě vysokou druhovou diverzitu, často obsahují vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. Motokrosové aktivity, pokud jsou správně usměrněny mohou přispívat k druhové rozmanitosti a přírodovědné hodnotě území.

Grafické přílohy: 
Umístění lokality „Ferdinandka“ v krajinném kontextu.
Vymezení lokality „Ferdinandka“.
Celkový pohled na lokalitu
Zadal: 
Jiří Pokorný