Protichůdné potřeby lučních specialistů: nároky na biotop ohrožených stepních brouků

Louky mírného pásma patří mezi nejohroženější biotopy na Zemi. Intenzivní zemědělství způsobilo dramatický pokles v rozsahu a kvalitě extenzivních luk. Suché vápnité a stepní trávníky patří z hlediska ochrany biodiverzity mezi nejcennější. Ačkoliv mnoho stepních trávníků je legislativně chráněno, často nejsou ochranářské snahy schopny pozastavit pokles jejich biodiverzity. Řízená péče o lokalitu by měla zahrnovat integrovaný přístup zohledňující široké spektrum rostlinných a živočišných druhů s různou životní strategií. Informace o biotopových nárocích bezobratlých ale chybí nebo jsou pro mnoho skupin nedostatečné, včetně bezkřídlých členovců. V této studii byly zkoumány biotopové nároky osmi bezkřídlých brouků. Většina z nich je ohrožena na globální nebo regionální úrovni. Studie byla provedena na Pouzdřanské stepi s použitím padacích pastí.
Sledované druhy (střevlík Carabus hungaricus, majky Meloe proscarabeus, M. scabriusculus, M. decorus, M. uralensis, tesaříci Dorcadion fulvum a Dorcadion pedestre, Blaps lethifera) se využíváním biotopů lišily. Dva druhy využívaly poměrně vlhká mikrostanoviště včetně dlouhostébelných stepí se stařinou (Carabus hungaricus) a trávníků s vysokou pokryvností bylin (Meloe proscarabeus). Další druhy byly spjaty s xerickými biotopy (M. scabriusculus) a jejich ranými stadii, jako jsou krátkostébelné trávníky (Dorcadion fulvum, D. pedestre, Meloe decorus) a plošky s holou půdou (Blaps lethifera, Meloe uralensis). Rozmanitost stanovištních nároků může být dobře doložena na příkladu čtyř druhů majek, z nichž každá vyžaduje poněkud odlišné podmínky. Vegetace s nízkými trsy i plochy obnažené půdy jsou pro zachování živočichů suchých stepí podstatné. Raně sukcesní biotopy ale pokrývají jen malou část rezervace na nejsušších sešlapávaných místech a v okolí savčích nor. Plošky s raně sukcesními stadii by měly být obnoveny v nejsušších i nejvlhčích částech lokality, včetně částí zarostlých dřevinami. Pastva, sešlap, řízené vypalování, shrnování drnu a podpora savců žijících v zemních norách patří mezi možná a vhodná opatření. Kosení, i když je lepší než žádný management, vede k poněkud uniformní výšce a zapojení travního porostu. Aby se vyhnulo nežádoucím účinkům seče, je doporučováno mozaikovité sečení. Je ale třeba mít na paměti, že se na suchých trávnících vyskytují také druhy pozdějších sukcesních stadií, jako jsou dlouhostébelné stepi s roztroušenými křovinami. Jejich potřeby by měly být při managementu rovněž zohledněny. K odstraňování domácích dřevin by mělo být proto přistupováno selektivně. A část trávníku na každé ploše by měla být ponechána bez managementu ve prospěch druhů pozdějších sukcesních stadií. Protichůdné stanovištní nároky sledovaných druhů brouků potvrzují, že prostorově a časově rozmanitý management je pro udržení rozmanitých lokálních podmínek a vysoké biodiverzity nejvhodnější.