Rozmanitost a homogenizace měkkýší fauny měst: vztah k typu biotopu a makroklimatu

V této studii zkoumali autoři diverzitu původních a nepůvodních druhů plžů v závislosti na typech městského prostředí a makroklimatu a analyzovali homogenizační efekt nepůvodních druhů mezi městy a v rámci hlavních typů prostředí. Druhy suchozemských plžů byly zaznamenávány v 32 evropských městech střední Evropy a Beneluxu. Počty obou typů, původních i nepůvodních druhů, poklesly směrem od méně urbanizovaných k vysoce urbanizovaným biotopům. Tato studie poprvé přináší důkaz o významném příspěvku nepůvodních druhů plžů k homogenizaci měkkýší fauny měst. Uplatňují se ale oba vlivy, homogenizační i diversifikační, když jsou porovnány jednotlivé typy prostředí mezi městy. Šíření nepůvodních druhů plžů může způsobovat homogenizaci, ale záleží na měřítku a typu biotopu. Homogenizace se projevuje spíše v širším měřítku a zdá se, že jde o globální jev. Ve více lokálním měřítku dochází k jevům, které způsobují spíše diverzifikace měkkýších společenstev.

Využitelné výstupy: 

Vliv nepůvodních druhů na rozmanitost společenstva a biotickou homogenizaci byl popsán pro množství taxonomických skupin, ale ne dosud pro suchozemské plže. V této studii zkoumali autoři diverzitu původních a nepůvodních druhů plžů v závislosti na typech městského prostředí a makroklimatu a analyzovali homogenizační efekt nepůvodních druhů mezi městy a v rámci hlavních typů prostředí. Druhy suchozemských plžů byly zaznamenávány v 32 evropských městech střední Evropy a Beneluxu. Každá plocha představovala jeden typ prostředí – biotopu, lišící se způsobem využívání a disturbancí. Druhy měkkýšů byly zařazeny mezi původní nebo nepůvodní druhy. Bylo zaznamenáno 67 původních a 20 nepůvodních druhů suchozemských plžů. Původní druhy byly početnější a vyznačovaly se vyšší rozmanitostí mezi městy. Počty obou typů, původních i nepůvodních druhů, poklesly směrem od méně urbanizovaných k vysoce urbanizovaným biotopům. Obdobný trend byl zaznamenán i u cévnatých rostlin a jiných živočišných skupin. Makroklima bylo důležitější pro druhovou pestrost nepůvodních druhů; v obou případech byl ale vliv makroklimatu převážen vlivem typu městského prostředí. To má bezprostřední význam pro ochranu přírody – plochy s vhodným managementem mohou hostit významný podíl diverzity suchozemských plžů. Počet nepůvodních druhů plžů významně vzrostl s rostoucím množstvím ročních srážek, což bylo způsobeno zejména nárůstem druhů slimáků, kteří jsou náchylnější na vysychání. V porovnání, počet původních druhů významně negativně koreloval s rostoucí průměrnou roční teplotou. Tato studie poprvé přináší důkaz o významném příspěvku nepůvodních druhů plžů k homogenizaci měkkýší fauny měst. Uplatňují se ale oba vlivy, homogenizační i diversifikační, když jsou porovnány jednotlivé typy prostředí mezi městy. Šíření nepůvodních druhů plžů může způsobovat homogenizaci, ale záleží na měřítku a typu biotopu. Homogenizace se projevuje spíše v širším měřítku a zdá se, že jde o globální jev. Ve více lokálním měřítku dochází k jevům, které způsobují spíše diverzifikace měkkýších společenstev.

Zdroj: 
Horsák M., Lososová Z., Čejka M., Juřičková L. and Chytrý M. 2013: Diversity and Biotic Homogenization of Urban Land-Snail Faunas in Relation to Habitat Types and Macroclimate in 32 Central European Cities. PLoS ONE 8(8): e71783. doi:10.1371/journal.pone.0071783.
Zadal: 
Jiří Pokorný