Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb

Populace kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v celé Evropě v posledních 30 letech prodělala velmi výrazný nárůst. To s sebou přirozeně přináší problémy tam, kde se kormoráni vydávají lovit ryby na obhospodařované rybníky. Jejich rostoucí početnost vede i k obsazování dříve nevyužívaných oblastí. Autoři článku zkoumali složení jídelníčku kormoránů. Podle jejich zjištění je složení potravy odlišné na podzim a v zimě, v obou obdobích jsou ale její důležitou složkou ryby z hospodářských chovů.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři analyzovali složení potravy rozborem žaludků 282 odstřelených kormoránů na jezeru Constance v jižním Německu.
  • V žaludcích nalezli zbytky 4019 jedinců 16 druhů ryb.
  • Početně nejčastější kořistí byli okoun říční (41.5 %), koljuška tříostná (24.3 %) a plotice obecná (11.6 %).
  • Z hlediska hmotnosti byl nejdůležitější součástí potravy lín obecný (47,0 %), následovaný štikou obecnou (23,9 %), okounem říčním (7,2 %) a síhem severním (6,9 %).
  • Potrava se na podzim a v zimě liší, na pozorovaném rozdílu se nejvíce podílejí koljuška tříostná, lín obecný a štika obecná.
  • Autoři dokládají na základě rozboru žaludků, že ryby z hospodářských chovů jsou důležitou složkou potravy kormoránů.
Grafické přílohy: 
Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb
Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb
Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb
Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb
Složení potravy kormoránů a jejich dopad na chov ryb
Zdroj: 
Gaye-Siessegger, J. (2014). The great Cormorant (Phalacrocorax carbo) at lower lake Constance/Germany: dietary composition and impact on commercial fisheries. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, (414), 04.
Zadal: 
Michal Berec