Ukazatele změny přístupu lovců k chráněným druhům a k používání loveckých praktik

Nelegální zabíjení chráněných druhů živočichů může významně zasáhnout početnost i schopnost obnovy jejich populace. Pytláctví jako takové však lze přímo zdokumentovat jen velmi obtížně, proto jsou ke sledování tohoto jevu využívány nepřímé metody jakou je např. sledování výskytu broků v tělech živočichů, kteří při střelbě nezahynuli, byli pouze poraněni a broky uvízly natrvalo v jejich tělesných tkáních. Zraňování živočichů broky při střelbě je problémem i u legálně lovených druhů, pokud je lov prováděn neefektivně. Snaha o eliminaci zraňování živočichů při střelbě v Dánsku vedla v této zemi v r. 1997 k přijetí akčního plánu, který přinesl několik opatření týkajících se zejména způsobu lovu, denní doby lovu, dostřelu, kvality a velikosti používaných broků, ale také osvěty prováděné mezi lovci a směřující ke zvýšení efektivity lovu a předcházení zbytečného zraňování zvířat. Snahou autorů tohoto článku bylo zjistit, zda se zavedení zmíněného akčního plánu odrazilo v míře výskytu broků v tělech legálně ulovených jedinců lišky obecné (Vulpes vulpes), a pokusit se odhadnout výskyt pytláctví u dvou chráněných druhů – u vydry říční (Lutra lutra) a u jezevce lesního (Meles meles). Výše uvedené bylo zjišťováno pomocí rentgenového vyšetření mrtvol získaných jak při legálních lovech (liška), tak např. po srážce s autem či z materiálu získaného od preparátorů, z muzeí apod. (vydra, jezevec).
U lišky byly broky zjištěny v 13.8 % případů, u vydry v 6.9 % případů a u jezevce nebyl zaznamenán žádný případ. Zatímco u lišky došlo v letech 1999 – 2010 k významnému poklesu výskytu těchto případů (z 24.9 % na 8.5 %), u vydry nebyla zaznamenána žádná změna v průběhu let. Ke konci sledovaného období (kolem r. 2010) se míra výskytu broků v tělech lišky i vydry téměř vyrovnala.
Pokles výskytu broků v tělech lišek během sledovaného období dokládá, že zavedení akčního plánu v Dánsku vedlo ke změně přístupu lovců k tomuto druhu a k úpravě loveckých postupů - lov lišek je nyní prováděn efektivněji a s nižší mírou zraňování živočichů. Oproti tomu neklesající výskyt broků v tělech chráněných vyder naznačuje, že tento druh, který způsobuje škody na rybničním hospodaření, je v Dánsku stále terčem pytláků. Děje se tak i přesto, že rybáři sami odhadují výši škod způsobených vydrou jako relativně malou oproti škodám způsobeným jinými druhy volně žijících živočichů. Státní instituce se navíc snaží rybáře motivovat k zavádění preventivních opatření, která by predaci ze strany vyder a tedy i výši škod snížila. Může to však být i tím, že lovci a rybáři nemusí být schopni rozeznat vydru od nepůvodního norka amerického (Neovison vison), jehož lov je státními institucemi podporován, a druhy při lovu jednoduše zamění. Nulový výskyt broků u chráněného jezevce, zjištěný na základě analýzy materiálu získaného období následujícím brzy po zavedení akčního plánu je naopak důkazem, že lovci přijali povinnost chránit tento druh a začali respektovat omezení, která se týkají jeho lovu.