Význam habitatových preferencí pro úspěšnou reintrodukci, aneb koroptev polní v ekologické pasti

Intenzivní výzkum, zaměřený na habitatové preference konkrétního druhu, je jedinou cestou, jak předejít promarněné šanci na reintrodukci druhu. Výběr nevhodné lokality (méně kvalitního biotopu), se totiž může výrazně odrazit na přežití reintrodukovaného druhu, jeho schopnosti efektivně se rozmnožovat, a v konečném důsledku tak může dojít ke komplexnímu neúspěchu.
V této studii je řešena problematika nepříliš úspěšné reintrodukce koroptve polní (Perdix perdix) do krajiny střední Anglie. Nízká míra porodnosti (malá produkce mláďat) vede autory k přesvědčení, že selhání reintrodukčního projektu je způsobeno výběrem maladaptivního habitatu, tedy území, které svými charakteristikami není ideálním stanovištěm pro rozvoj nové populace koroptví.
Koroptve tu byly na jaře vysazovány v párech do zemědělské krajiny/na zarostlé okraje polí. Tyto lemy se však ukazují jako nevhodné, protože do těchto míst je soustředěna i činnost predátorů. Vysazovat koroptve do málo úživných lemů polí se ukázalo být „ekologickou pastí“.

Využitelné výstupy: 
  • Jarní reintrodukce se odehrávala na lokalitách, které můžeme rozdělit do dvou kategorií. První zahrnovala pole, respektive nížinné habitaty s vysazenými zemědělskými plodinami (luštěniny), druhá pak travnaté pásy a lemy polí (široké 2-6 metrů, často vědoucí podél kamenných zídek). Podstatná byla proměna těchto habitatů v průběhu roku – na podzim se pole po sklizni proměnilo v habitat bez vegetačního pokryvu, s výjimkou několika ploch vzrostlé kukuřice, která zde byla ponechána jako úkryt pro koroptve. Několik vysazení se také odehrálo poblíž lesních porostů.
  • Vypuštěné koroptve byly pozorně monitorovány, zvláště v kritické době těsně po vypouštění (prvních třináct dní coby nejkritičtější období). Podrobnou představu o pohybu/životě koroptví poskytovalo radiotelemetrické měření označených ptáků.
  • Sedmdesát označených samic bylo vypuštěno v dubnu na dvou typech lokalit v roce 2007. Jednadvacet v průběhu následujících dní uhynulo. Na úhynu vypuštěných koroptví se z 62 % podíleli predátoři z řad savců, u 24 % dravci. U zbývajících tří případů se nepodařilo odhalit „pachatele“, který koroptve ulovil.
  • Prvních třináct dní byla zaznamenána 38 % mortalita vypuštěných ptáků.
  • Monitoring pohybu koroptví potvrdil, že vykazují silné habitatové preference vůči různým typům území v průběhu roku. Přes letní/jarní měsíce preferují zemědělskou krajinu, zatímco na podzim dávají přednost spíše krajině, kde mohou najít úkryt pod korunami stromů. Okrajové lemy polí se ve srovnání míry přežití jednotlivých exemplářů neprojevily jako vhodné území.
  • Zatravněné lemy polí koroptve na jaře vyhledávají pravděpodobně kvůli dostupné potravě, a hledají zde úkryt před predátory. Jenže právě sem je aktivita predátorů soustředěna, což se projevuje na vysoké míře mortality koroptví, jež se zde pohybují.
  • Preferenční využití a negativní asociace mezi využíváním okrajových lemů a mírou přežití splňuje charakteristiky „ekologické pasti“, respektive méně kvalitního území, jež dále redukuje fitness reintrodukovaného druhu. Lemy mají srovnatelně nižší potravní nabídku, než zemědělská pole v produkční sezóně, i než lesy na podzim.
Grafické přílohy: 
Význam habitatových preferencí pro úspěšnou reintrodukci, aneb koroptev polní v ekologické pasti
Význam habitatových preferencí pro úspěšnou reintrodukci, aneb koroptev polní v ekologické pasti
Význam habitatových preferencí pro úspěšnou reintrodukci, aneb koroptev polní v ekologické pasti
Význam habitatových preferencí pro úspěšnou reintrodukci, aneb koroptev polní v ekologické pasti
Zdroj: 
Rantanene M.E., Buner F., Riordan P., Sotherton N., MacDonald W.D. 2010: Habitat preferences and survival in wildlife reintroductions: an ecological trap in reintroduced grey partridges. Journal of Applied Ecology 47: 1357-1364.
Zadal: 
Radomír Dohnal