Zimní predace vydrou říční (Lutra lutra) na jihočeských rybnících

Populace vydry říční díky ochranářským programům úspěšně stoupá, což přirozeně způsobuje konflikt s rybáři. Největší vydří populace se nachází v Jižních Čechách, zejména pak na Třeboňsku a Českobudějovicku, jelikož pro vydry říční je prostředí rybníků velice atraktivní díky snadné dostupnosti kořisti. V těchto oblastech s hustou rybniční sítí se domovské okrsky vyder pohybují v rozmezí 2,5 – 3 km2 a vydry (spolu s kormorány) jsou považovány za největší predátory ryb v České republice. Jen v roce 2005 byly škody způsobené vydrou vyčísleny na téměř 201 milionů korun. Největší škody přitom vydra způsobuje v zimních měsících, kdy jsou rybníky pokryté ledem. Otvory v ledu či nezamrzlé přítoky jsou vydrami pravidelně navštěvované a využívané k lovu. Nejen predace vydrou, ale i jen fakt, že ryby jsou v zimě vydrou vyrušeny, může být vážným problémem, neboť ryba spotřebuje značnou část energie, dojde k úbytku hmotnosti a ryby jsou tak mnohem náchylnější k infekcím a často se konce zimy nedožijí. Procento ryb ve vydří stravě stoupá převážně v zimních měsících, kdy jsou jiné zdroje potravy pro vydru nedostupné. Autoři této studie se zaměřili na detailní analýzu vydří stravy z trusu a nezkonzumovaných zbytků ryb, aby zjistili nejen zastoupení komerčních druhů ryb, ale zároveň velikost lovených ryb.
Studie byla provedena na českobudějovické rybniční soustavě, spadající pod rybářství Hluboká. Celková roční produkce zde činí 1 300 tun ryb z více jak 300 rybníků. Na třech vybraných lokalitách byla sledována predace ryb vydrou (lokalita Bezdrev-zahrnující rybníky Bezdrev a Zlivský a jejich přítokové kanály; lokalita Čakov, kterou tvoří systém osmi rybníků navzájem propojených drobnými kanály; a lokalita Ostrov, soustava šesti malých rybníků). Čerstvý trus a nezkonzumované zbytky ryb byly sbírány od prosince 2002 do února 2003. Celkem bylo analyzováno 29 nezkonzumovaných zbytků a 180 vzorků trusu. Z vydřího trusu byly druhy ryb určovány pomocí nestrávených kostí, z nichž byl odhadován i počet a velikost ulovených ryb. Nejčastěji nalezeným nezkonzumovaným zbytkem byla hlava či zbytek těla ryby, z kterých se následně určovala celková velikost kořisti. Z 12 nalezených druhů ryb bylo pouze pět zaznamenáno ve velkém počtu, jednalo se o kapra obecného, plotici obecnou, střevličku východní, cejna velkého a okouna říčního. Plotice byla nejčastěji nalezeným druhem (37,3%), ale v procentu biomasy zaujímala až druhou pozici s 21,8%. Druhým nejvíce zastoupeným druhem v trusu byla střevlička východní s 21,3%, ale v potravě tvořila pouze 0,6%. Kapr byl třetím nejčastěji zastoupeným druhem, ale suverénně vedl na množství biomasy v potravě (47,9%). V trusu zaujímaly malé ryby (51 – 150 mm) 89,4%. Pouze 4% ryb byly větší než 300 mm. V nezkonzumovaných zbytcích bylo nalezeno opět nejvíce kaprů (25 jedinců o velikosti 283 – 530 mm), pak štik (3) a pouze jeden cejn. Ve 12 z 29 případů byly zkonzumovány jen vnitřnosti a část svaloviny na bocích, v ostatních případech byla většinou ponechána jen hlava či přední část těla. Většina těchto zbytků byla nalezena poblíž otevřených vstupů pod led či poblíž nezamrzlých přítoků. Strava vyder se mezi jednotlivými lokalitami výrazně nelišila. Zároveň z výsledků této studie vyplývá, že predace vyder neměla vážný dopad na populaci ryb v rybnících. Nejvíce náchylné na vysokou predaci vydrou jsou malé rybníky s velkou hustotou ryb. Ryby zde nemají takovou možnost útěku, což vede ke zvýšené míře predace a v tomto případě mohou být škody způsobené vydrou vysoké.