Změny v krajině a jejich vliv na opylovače
Při fungování ekosystému hrají klíčovou roli opylovači. Úbytek v jejich početnosti může mít závažné ekologické i ekonomické důsledky. Změny ve využívání krajiny vedou právě ke snižování počtu opylovačů. Stále ovšem není jasné, zda historie využívání krajiny určuje, jak budou opylovači reagovat na její další modifikace. V této studii byla použita data o historii využívání krajiny. Bylo zjišťováno, jaký vliv mělo složení habitatu, jeho fragmentace a šíření druhů na přítomnost 4 důležitých skupin opylovačů: včel, čmeláků, pestřenek a motýlů. Z výsledků vyplývá, že změny v krajině se dotýkaly různých druhů odlišně.
Využitelné výstupy:
- Antropogenní změny krajiny a jejich dopad na druhové bohatství živočichů jsou předmětem mnoha studií.
- Studie probíhala v Nizozemí, informace o změnách v krajině byly získány až z roku 1900.
- Zvyšování diverzity habitatu mělo pozitivní dopad na včely, druhová bohatost v této skupině stoupala s vyšší heterogenitou prostředí. S vyšší heterogenitou se pojí rozmanitější vegetační struktura, která nabízí více potravních i rozmnožovacích možností, jež jsou pro mnohé druhy včel zásadní. Přidání přírodních či polopřírodních prvků do homogenní krajiny by mohlo zvýšit druhové bohatství včel.
- Pestřenky byly vůči změnám v prostředí víceméně odolné. Prospívají jak v zalesněné krajině, tak i v obdělávané, kde je pro jejich larvy dostatek potravních příležitostí. Na úbytek početnosti pestřenek budou mít zřejmě vliv jiné faktory.
- Čmeláci těžili z množství přechodů mezi přírodní a obdělávanou krajinou. Čím víc takových přechodů a okrajů habitatů, tím větší početnost čmeláků.
- Původní historický stav krajiny měl největší vliv na početnost motýlů. Stejně jako u čmeláků u nich platil tzv. edge effect (okrajový efekt, místo na rozhraní dvou ekosystémů, zde obdělávaná a přirozená krajina), ovšem naopak. Čím víc se takových okrajů/přechodů v krajině vyskytovalo, tím větší byl úbytek druhů motýlů.
- Předpoklad, že na množství druhů bude mít největší vliv počet vhodných habitatů a vyšší diverzita krajiny se nepotvrdil. Proto je pravděpodobné, že na druhovou bohatost opylovačů mají větší vliv dřívější změny ve využívání krajiny.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Aguirre-Gutiérrez, J., Biesmeijer, J. C., van Loon, E. E., Reemer, M., WallisDeVries, M. F., Carvalheiro, L. G. (2015).Susceptibility of pollinators to ongoing landscape changes depends on landscape history. Diversity and Distributions, 21, 1129-1140.
Zadal:
Gabriela Urbánková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
